Organizace, jejichž činnost se týká peněžních prostředků klientů, se musí podílet na ochraně finančního systému před praním špinavých peněz na místní i globální úrovni. Tyto povinnosti vyplývají ze zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, známého také jako “zákon proti praní špinavých peněz” nebo “AML zákon”. Tento zákon podrobně upravuje povinnosti společností v oblasti AML/CFT (boj proti praní špinavých peněz/financování terorismu).
Informace v tomto článku se týkají pouze společností, které jsou registrovány a působí v České republice. Současně je 90 % informací aplikovatelných i na jiné jurisdikce v EU.
Co se rozumí povinnostmi v oblasti AML/CFT?
Povinnosti týkající se praní špinavých peněz a financování terorismu jsou uloženy některým společnostem a jsou upraveny následujícími právními předpisy:
- Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
- Zákon č. 69/2006 o provádění mezinárodních sankcí;
- Další předpisy (vyhláška České národní banky (ČNB) č. 67/2018 Sb., sdělení ČNB ze dne 26. května 2009, nařízení vlády č. 210 ze dne 28. května 2008 a další).
U společností, které podléhají zákonu o praní špinavých peněz, musí být dodržování těchto povinností úplné a komplexní a musí se vztahovat na každou uskutečněnou transakci.
Mezi hlavní povinnosti v oblasti AML/CFT patří:
- Určení kontaktní osoby a pověřené osoby. Lhůta pro splnění povinností je až 60 dní a pokuta za nesplnění nebo nesprávné splnění je až 1 000 000 korun;
- vypracování a zavedení systému vnitřních zásad a hodnocení rizik. Lhůta pro splnění – až 60 dnů; pokuta za nesplnění nebo nesprávné splnění – až 1 000 000 korun;
- identifikace a kontrola klientů a osob, které mohou jednat jménem klientů, kontrola klientů podle sankčních seznamů;
- sledování činnosti klienta;
- uchovávání údajů o opatřeních přijatých ke snížení rizika praní peněz a financování terorismu;
- informování příslušných orgánů o všech zjištěných podezřelých obchodech;
- pravidelné školení zaměstnanců o dodržování pravidel AML/CFT. Toto školení by mělo proběhnout před jmenováním zaměstnance na příslušnou pozici a poté alespoň jednou ročně. V případě nedodržení povinností hrozí společnosti pokuta až do výše 5 000 000 Kč.
Seznam subjektů, na které se vztahují povinnosti v oblasti AML/CFT
Podle § 2 AML/CFT zákona jsou tzv. povinnými osobami fyzické a právnické osoby, jejichž činnost souvisí s:
- realitními službami;
- poskytováním směnárenských služeb;
- účetními službami a daňovým poradenstvím;
- pojišťovnictvím;
- poskytováním půjček;
- platebními službami;
- provozováním hazardních her;
- obchodováním s použitým zbožím;
- obchodováním s uměleckými díly;
- správou majetku zákazníků;
- registrací právnických osob za účelem prodeje;
- virtuálními aktivy.
Pokud si nejste jisti, zda jste povinnou osobou v oblasti AML/CFT, můžete si tuto otázku nechat prověřit právníky COREDO.
Sledování dodržování povinností v oblasti AML/CFT
Dodržování všech povinností v oblasti AML/CFT kontroluje Finanční analytický úřad (FAÚ) a v některých případech také Česká národní banka (ČNB) nebo Česká obchodní inspekce (ČOI). Pokud společnost neplní své povinnosti včas (např. kontaktní osoba nebyla včas jmenována) nebo pokud je některý z jejích klientů vyšetřován pro podezření z praní špinavých peněz, zvyšuje se riziko kontroly ze strany regulačních orgánů.
Pokud se prokáže, že se klient prostřednictvím určité společnosti zapojil do praní špinavých peněz a využil toho, že nebyly řádně splněny určité povinnosti v oblasti AML/CFT, může mít podnik závažné problémy. Je důležité připomenout, že novela zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, nezohledňuje pouze úmyslný trestný čin legalizací výnosů z trestné činnosti, ale obsahuje také článek o ” legalizací výnosů z trestné činnosti z nedbalosti”.
To znamená, že trestný čin může být spáchán i z neznalosti, bez zlého úmyslu.
Příklady sankcí za neplnění povinností v oblasti AML/CFT:
- Pokud společnost neprovedla vhodná opatření pro identifikaci a kontrolu zákazníků. V takovém případě mu hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Podobná sankce je stanovena za neuchovávání údajů o přijatých opatřeních po dobu 10 let.
- Pokud společnost uzavře obchod se zákazníkem, který nebyl identifikován. V takovém případě mu hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč.
- Pokud společnost včas neprovede školení svých zaměstnanců o dodržování pravidel AML/CFT, hrozí jí pokuta až do výše 5 000 000 Kč.
- Pokud společnost identifikuje podezřelého zákazníka (obchod) a nenahlásí ho dozorovým orgánům, hrozí jí pokuta až do výše 5 000 000 Kč.
- Pokud společnost nevypracuje systém vnitřních zásad a hodnocení rizik a nepředloží tyto dokumenty včas FAÚ nebo ČNB, může jí být uložena pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
V případě opakovaného porušení se uplatňují závažnější sankce, od podstatného zvýšení pokuty až po zákaz podnikání.
