SPECIFIKA PODNIKÁNÍ V ITÁLII
Při podnikání v Itálii je důležité brát v úvahu výrazné regionální rozdíly mezi modernizovaným, průmyslovým a postindustriálním severem a nerozvinutým, agrárním jihem. Tyto rozdíly se projevují v příjmech, ekonomické specializaci a míře korupce v orgánech veřejné správy – tyto faktory je třeba brát v úvahu při plánování založení podniku v Itálii. Za zmínku stojí také skutečnost, že místní banky nejsou příliš ochotné poskytovat úvěry nerezidentům. Za určitých podmínek je však možné získat dotaci z Evropské unie, zaměřenou například na rozvoj jižních regionů.
Navzdory přítomnosti rozvinuté velkovýroby tvoří oporu místní ekonomiky (tvořící až 95 % podniků) malé a střední podniky (často rodinné) – zisk vytvořený těmito podniky tvoří 66,9 % HDP země.
DANĚ
Daňový systém v Itálii je poměrně složitý a nepřehledný. Daně se vybírají na třech úrovních: národní, regionální a obecní. Právnické osoby jsou povinny platit národní daň z příjmu (24 %), regionální daň (až 3,9 %), daň z přidané hodnoty (22 %, ale pro některé druhy služeb může platit snížená sazba 4 %, 5 % nebo 10 %), daň z kapitálových výnosů (12,5 % a 26 %) a některé další příslušné daně. Noví daňoví rezidenti mohou získat daňovou úlevu na základě principu “nerezidenta”. Pro snížení daňového tlaku je zásadní zvolit optimální daňový systém pro podnikání v Itálii, s čímž mohou pomoci pouze zkušení odborníci.
LICENCOVÁNÍ
Některé komerční činnosti (jako je například poskytování cestovních služeb, směnárenství, poskytování půjček, hazardní hry a další) vyžadují, aby podnikatelé po registraci získali živnostenské oprávnění nebo zvláštní povolení. Živnostenská oprávnění vydává místní obchodní komora (Camera di commercio). Povolení k provozování licencované činnosti mohou získat pouze občané Itálie nebo Evropské unie.
ZPRÁVY
Rozvahy se musí předkládat jednou ročně, zatímco výkazy pro specifické daně se musí předkládat příslušným regulačním orgánům čtvrtletně nebo dokonce měsíčně (v závislosti na obratu). Schválení účetní závěrky musí být dokončeno do 30. dubna následujícího roku. V některých případech může být poskytnuta delší lhůta, a to až 180 dnů. Účetní výkazy musí být uloženy v obchodním rejstříku.