AML pro investiční společnosti v České republice – skutečné požadavky

Obsah článku

AML pro investiční společnosti v Česku v roce 2025 už není formalitou, ale plnohodnotným provozním rámcem, který do značné míry určuje, zda získáte licenci, zachováte přístup k evropské finanční infrastruktuře a zda budete skutečně schopni škálovat byznys v EU, Asii a SNS.

Za poslední roky jsem viděl, jak produktově silné fondy a investiční společnosti ztrácely tempo, klienty a peníze jen proto, že podcenily tři věci: reálné požadavky AML, očekávání regulátorů (FAU и ČNB) a nutnost vnímat AML jako součást obchodního modelu, ne jako „právní nadstavbu“.

Níže – systematická rozborka toho, co je dnes skutečně důležité pro investiční společnosti v Česku, s oporou o praxi COREDO: od legislativního rámce po technologie monitorování pomocí AI, klíčové KPI a scénáře ukončení složitých jednání s regulátory.

AML v Česku pro investiční společnosti

Ilustrace k oddílu «AML v Česku pro investiční společnosti» ve článku «AML pro investiční společnosti v Česku – reálné požadavky»

České AML regulace pro investiční společnosti se opírá o několik úrovní:

  • Закон № 253/2008 Sb.
    Základní zákon proti praní špinavých peněz, který stanoví povinnosti v oblasti identifikace klientů, zjišťování skutečných majitelů, monitorování operací a oznamování podezřelých transakcí (SAR/STR).
  • Директивы ЕС по AML (AMLD) и рекомендации FATF
    Stanovují rámec přístupu založeného na riziku: rizikově orientovaného přístupu, který se stal klíčovou filozofií compliance pro investiční společnosti v Evropě.
  • Надзор и практика:
    • Financial Analytical Office (FAU): česká finanční zpravodajská služba a hlavní adresát SAR/STR.
    • Česká národní banka (ČNB) – dohlíží na banky, investiční společnosti, licencované finanční služby, fondy.

Na úrovni teorie je vše jasné, ale v praxi nejsou důležitá názvy předpisů, ale to, jak se to odráží v každodenních úkolech: od onboardingu investora do každodenního monitoringu portfolia a transakcí. Právě o tom bude řeč dál.

Nové požadavky AML v Česku pro rok 2025 týkající se investic

Ilustrace k oddílu „Nové požadavky AML v Česku 2025 pro investice“ v článku „AML pro investiční společnosti v Česku — reálné požadavky“

Od let 2024–2025 vidím tři klíčové bloky změn, které ovlivňují investiční společnosti v Česku:

Jmenování a registrace AML kontaktní osoby ve FAU

Pro celou řadu společností spadajících pod zákon č. 253/2008 Sb. bylo zavedeno povinnost jmenovat kontaktní osobu pro AML a zaregistrovat ji ve FAU do stanoveného termínu (pro některé subjekty do 1. února 2025).

Z praxe COREDO:

  • Kontaktní osoba pro AML není jen právník, ale osoba, která:
    • skutečně rozumí obchodnímu modelu fondu;
    • dokáže věcně komunikovat s FAU;
    • dozoruje vnitřní AML postupy a workflow pro SAR/STR.
  • Častá chyba, kterou jsem viděl: jmenovat formálního «odpovědného», ale bez pravomocí a přístupu k datům. Pro FAU je to rychlý signál, že compliance ve společnosti má spíše dekorativní charakter.

Zpřísnění identifikace beneficientů

AML compliance v Česku už není omezeno na «sebrali pas a výpis». Regulátor se skutečně zaměřuje na:

  • zjištění skutečného vlastníka (Beneficial Owner) s ohledem na složité vlastnické řetězce a trustové struktury;
  • pravidelná kontrolní přezkoumání (frekvence ověřování beneficientů), nikoli jednorázové KYC při onboardingu;
  • přesnost a včasnost údajů v rejstříku beneficientů (Beneficial Ownership Register / korporátní transparentnost).
Praxe COREDO potvrdila, že čeští regulátoři věnují pozornost nejen existenci záznamu v rejstříku, ale i tomu, do jaké míry se skutečná data ve struktuře skupiny shodují s tím, co deklarujete. Neaktualizování beneficientů včas už u klientů vedlo k daňovým a korporačním rizikům: od blokování transakcí v bankách až po problémy při licencování a kontrolách.

Posílení automatizace a digitalizace AML

V Česku a obecně v EU se AML stále více přesouvá směrem k:

  • digitální identifikaci klientů (e‑ID, eKYC, vzdálená identifikace);
  • integracím s veřejnými a komerčními databázemi;
  • povinnosti audit trail a data lineage pro rozhodnutí o blokování, eskalaci a SAR.

Tým COREDO realizoval několik projektů, kde investiční společnost úspěšně prošla AML auditem právě díky tomu, že dokázala:

  • ukázat strukturu rozhodování pro každého klienta s vysokým rizikem;
  • prokázat, jak AML platforma zaznamenává historii událostí, změn rizikového profilu a eskalací.

KYC a due diligence pro investice v Česku 2025

Ilustrace k oddílu «KYC a due diligence pro investice v Česku 2025» v článku «AML pro investiční společnosti v Česku — reálné požadavky»

Otázka, kterou slyším nejčastěji: «Jaké jsou skutečné požadavky AML pro investiční společnost v Česku po roce 2025? Co přesně ověřovat u klientů a investorů?»

Základní KYC a rizikově orientovaný přístup

Dnes nestačí jen shromáždit balík dokumentů. Důležitý je model hodnocení rizika:

  • hodnocení klienta (typ investora, jurisdikce, status PEP, reputace);
  • hodnocení produktu (typ fondu, likvidita, přítomnost kryptoaktiv);
  • hodnocení kanálu (online onboarding, přes zprostředkovatele, partnerské sítě);
  • hodnocení geografie (EU, Asie, SNS, státy s vysokým rizikem).
Praxe COREDO ukázala, že investiční společnosti, jejichž hodnocení rizika je transparentní a formalizované, snáze vedou komunikaci s FAU a ČNB: regulátor lépe pochopí, proč u jednoho klienta jste použili základní Due Diligence, a u druhého Enhanced Due Diligence (EDD).

Enhanced Due Diligence pro PEP a jurisdikce s vysokým rizikem

Pro Politically Exposed Persons (PEP) a klienty z vysoce rizikových zemí formální sběr dokumentů nestačí. Potřebujete:

  • analýza zdroje prostředků a analýza zdroje majetku;
  • podrobná kontrola podle sankčních seznamů a seznamů negativních mediálních zmínek;
  • pochopení, jak profil klienta odpovídá vaší investiční strategii.

Jeden z případů COREDO: velký private equity fond s portfoliem investorů z EU a Asie. Po zavedení strukturovaného EDD pro PEP a jurisdikce s vysokým rizikem, fond:

  • zkrátil průměrnou dobu schvalování složitých klientů;
  • obdržel pozitivní zpětnou vazbu od kustodní banky, která viděla kvalitně zpracovanou AML dokumentaci.

Registrace AML‑kontaktu ve FAU: kontrolní seznam

Ilustrace k oddílu «Registrace AML‑kontaktu ve FAU: kontrolní seznam» v článku «AML pro investiční společnosti v Česku — reálné požadavky»

Samostatná sekce: jak zaregistrovat AML kontaktní osobu ve FAU a jaké dokumenty jsou potřeba?

Typický přístup, který tým COREDO nastavil v nedávných projektech:

  1. Stanovení role a pravomocí AML‑kontaktu
    • přístup ke všem AML údajům a systémům;
    • právo eskalace případů na vrcholové vedení;
    • účast na schvalování AML politiky.
  2. Příprava spisu AML‑kontaktu
    • životopis, potvrzení zkušeností v compliance / právu / financích;
    • potvrzení o neexistenci střetu zájmů;
    • popis toho, jak je jeho role začleněna do modelu three lines of defence.
  3. Registrace ve FAU
    • vyplnění formuláře a předání údajů o kontaktní osobě;
    • nastavení interních postupů tak, aby všechny SAR/STR procházely přes určený kanál.
  4. Integrace AML‑kontaktu do provozního okruhu
    • účast na reportech KPI;
    • koordinace AML auditů a komunikace s ČNB (pokud má společnost licence).

Monitoring transakcí a AI v AML u investiční společnosti

Ilustrace k oddílu „Monitoring transakcí a AI v AML u investiční společnosti“ ve článku „AML pro investiční společnosti v Česku – reálné požadavky“

investiční společnost v Česku, zejména ta, která pracuje s portfoliem v několika jurisdikcích a s vysokofrekvenčními operacemi, se nemůže spoléhat pouze na „checklisty v Excelu“.

Klíčové prvky monitoringu transakcí založeného na scénářích:
  • soubor pravidel (rules engine) podle typů operací:
    • příchozí/odchozí převody;
    • upisování/odkup podílů fondu;
    • operace s kryptoaktivy;
  • modely risk‑scoringu pro klienty a transakce;
  • systém eskalace a správy případů (case management).

AI a ML modely proti falešným pozitivům

Jedním z hlavních problémů, se kterými za COREDO přicházeli klienti, byl vysoký podíl falešných pozitiv (false positives): systém zahlcuje compliance oddělení falešnými hlášeními, lidé vyhořívají a reálná rizika se ztrácejí v obecném šumu.

V několika projektech tým COREDO pomáhal:

  • nasazovat Machine Learning pro AML nad základními pravidly;
  • optimalizovat tři klíčové KPI:
    • % falešných pozitiv;
    • MTTR (Mean Time To Respond) u případů;
    • SAR conversion rate – podíl případů, které se skutečně promění ve zprávy pro FAU.

Použití Explainable AI (XAI) se stalo kritickým bodem: regulátor musí ukázat, proč AI učinilo jedno či druhé rozhodnutí. Bez vysvětlitelnosti modelu investiční společnost riskuje, že dostane otázky už v procesu udělování licence nebo při auditu.

Data lineage, audit trail a GDPR

Současný AML compliance je nemyslitelný bez:

  • data lineage, pochopení, odkud data pocházejí, jak se transformovala a na základě čeho bylo rozhodnutí učiněno;
  • audit trail, záznamů všech akcí, změn stavů, eskalací;
  • správné data retention policy, kompatibilní s požadavky GDPR a zákona o AML ohledně dob uchovávání.
Řešení, která COREDO pomáhala implementovat, byla vždy postavena na principu: každé rozhodnutí týkající se klienta nebo transakce lze při kontrole FAU nebo ČNB obnovit a odůvodnit i po 2–3 letech.

VASP a kryptoaktiva v Česku

Samostatná vrstva otázek, požadavky na VASP a krypto průmysl. Pokud fond:

  • investuje do krypto‑projektů;
  • pracuje s tokenizovanými aktivy;
  • sám získává registraci VASP,

pak regulátor očekává:

  • dodržování specifických AML‑požadavků pro VASP;
  • přítomnosti interního AML offícera s praxí právě v krypto;
  • splňování minimálních kapitálových požadavků (rozpětí obvykle kolem €50k–€150k v závislosti na modelu a službách);
  • fyzické přítomnosti: kancelář, místní ředitel, jasné řízení.

V jednom z projektů tým COREDO doprovázel strukturu, kde klasický fond přidával krypto‑směr. Klíčová otázka byla nejen v registraci VASP, ale také v tom, jak jednotný AML‑model pokrývá jak tradiční aktiva, tak krypto, aby:

  • nezdvojovat procesy;
  • zachovat ucelený přehled rizik portfolia;
  • nevyvolávat zahlcení falešnými pozitivy.

Audit AML a spolupráce s FAÚ/ČNB

I u zralých týmů se občas vyskytnou «úzká místa»: zastaralé postupy, neaktuální risk‑modely, slabá kontrola PEP, ruční procesy bez auditního záznamu. V takových situacích není důležitá pouze diagnostika, ale i regulatory remediation plan, plán nápravných opatření.

Typická struktura remediation‑projektu, který COREDO realizuje pro investičních společností:
  1. Gap‑analýza:
    • porovnání platných postupů se zákonem č. 253/2008 Sb., směrnicemi EU a místními pokyny;
    • hodnocení skutečného provádění (nejen pouhé existence dokumentů).
  2. Prioritizace rizik:
    • rychlá řešení (quick wins), které ovlivňují každodenní provoz;
    • střednědobé změny (přepis politik, přezkum risk‑modelu);
    • dlouhodobé změny (IT‑architektura, automatizace, integrace).
  3. Regulatorní plán nápravy:
    • krokový plán s termíny a KPI;
    • rozdělení odpovědnosti: AML‑důstojník, CIO, právníci, obchodní jednotky;
    • příprava argumentace pro dialog s FAU/ČNB.
  4. příprava na AML‑auditu:
    • testování výběru klientů a transakcí;
    • modelování dotazů FAU;
    • trénink týmu (včetně compliance kultury a školení personálu).

Technologie, ROI a TCO v AML projektu

Jeden z nejpraktikovějších dotazů od vlastníků a finančních ředitelů: „Jak drahé je zavádění AML systému a jak vypočítat ROI?“

Obvykle navrhuji dívat se na tři úrovně:

TCO (celkové náklady na vlastnictví)

Vlastnictví AML řešení zahrnuje:

  • licence na software a přístup k externím databázím (sankce, PEP, negativní média);
  • integrace (core systémy, CRM, bankovní rozhraní, API s FAU: tam, kde je to možné);
  • interní zdroje (IT tým, analytici, AML důstojník);
  • školení a každoroční AML audit.

Ekonomický efekt

ROI AML projektu se ne vždy projevuje pouze přímými úsporami. Častěji se projevuje v:

  • snížení provozních nákladů díky:
    • snížení podílu manuálních kontrol;
    • snížení počtu falešně pozitivních výsledků;
  • urychlení onboardingu investorů, zejména z EU, Asie a SNS;
  • snížení pravděpodobnosti:
    • pokut a sankcí;
    • blokací účtů ze strany bank a custodianů;
    • ztráty nebo neobnovení licence.

V jednom projektu COREDO jsme počítali ROI prostřednictvím:

  • snížení %FP (false positives) téměř o polovinu;
  • snížení MTTR u případů z několika dní na hodiny;
  • růst konverze onboardingu institucionálních klientů, protože AML kontroly se staly součástí „orchestrace“ onboardingu, a ne brzdou procesu.

AML model pro EU, Asii a SNS: jak jej budovat?

Mnoho klientů COREDO začíná s českou licencí a infrastrukturou, a pak vstupuje do jiných jurisdikcí: EU, Asie, Blízký východ. Chyba je budovat místní AML‑procesy „od nuly“ v každé zemi.

Mnohem efektivněji:
  • vytvořit jednotný AML rámec založený na:
    • požadavcích EU (AMLD);
    • standardech FATF;
    • nejlepších praktikách přístupu založeného na riziku;
  • a místní požadavky (Сингапур, Дубай, отдельные страны СНГ) rozšiřovat jako nadstavby.

V několika projektech tým COREDO budoval právě takový model:

  • jednotné politiky, risk‑modely a KPI;
  • lokální add‑ony podle specifik:
    • e‑ID a vzdálená identifikace;
    • prahové částky;
    • reportování a formáty SAR/STR;
    • vlivu takových aktů, jako je DORA (operační odolnost pro finanční sektor EU).

Výsledek: společnost může rychle otevírat nové jurisdikce, aniž by pokaždé znovu vymýšlela AML a bez pasti neslučitelných procesů.

Praktická trasa pro investice v České republice

Shrneme‑li zkušenosti COREDO, praktický postup pro investiční společnost v České republice, která chce být připravena na požadavky AML pro rok 2025 a dále, vypadá takto:

  1. Mapa regulatorních povinností
    • pochopit, na které konkrétní paragrafy zákona č. 253/2008 Sb. se vztahujete;
    • zaznamenat závazky vůči FAU a ČNB.
  2. Jmenování a registrace AML‑kontaktu
    • vybrat skutečnou, nikoli formální odpovědnou osobu;
    • zaregistrovat ho u FAU a začlenit do tří linií obrany.
  3. Revize KYC / EDD a okruhu skutečných vlastníků
    • ujistit se, že skuteční vlastníci jsou správně zaznamenáni jak v systému, tak v rejstříku;
    • zavést jasný cyklus pravidelného ověřování beneficientů.
  4. Modernizace monitoringu transakcí
    • zavést nebo aktualizovat monitoring založený na scénářích;
    • v případě potřeby přidat AI/ML a XAI ke snížení falešně pozitivních výsledků;
    • nastavit workflow pro SAR/STR s jasnými SLA.
  5. GDPR a uchovávání dat
    • zkontrolovat politiku týkající se dob uchovávání a přístupů;
    • zajistit průhledný audit trail a data lineage.
  6. Externí AML audit a plán nápravy
    • provést nezávislé posouzení;
    • připravit a realizovat plán nápravných opatření;
    • sestavit balíček připravenosti pro kontroly FAU/ČNB.
  7. Strategie škálování
    • synchronizovat český AML rámec s plány expanze do EU, Asie, Dubaje, Singapuru;
    • zakomponovat compliance již v návrhu do nových produktů a fondů.

Během let jsem se přesvědčil: investiční společnost, která vnímá AML jako strategické aktivum, vyhrává nejen před regulátorem, ale i před bankami, partnery a velkými investory.

COREDO staví projekty přesně podle této logiky: od registrace společnosti a získání licence až po flexibilní AML architekturu, která obstojí při auditu, škáluje se na nové trhy a zároveň „neláme“ obchodní procesy. Pokud vnímáte Česko jako základní jurisdikci pro investiční činnost nebo evropský fond, začlenit takový přístup do AML už není volbou, ale povinnou podmínkou dlouhodobého růstu.

ZANECHTE NÁM KONTAKTNÍ ÚDAJE
A ZÍSKEJTE KONZULTACI

    Kontaktováním nás souhlasíte s tím, že vaše údaje budou použity pro účely zpracování vaší žádosti v souladu s naší Zásadou ochrany osobních údajů.