AML pro investiční společnosti v České republice – skutečné požadavky

Obsah článku

AML pro investiční společnosti v Česku v roce 2025 už není formalitou, ale plnohodnotným provozním rámcem, který do značné míry určuje, zda získáte licenci, zachováte přístup k evropské finanční infrastruktuře a zda budete skutečně schopni škálovat byznys v EU, Asii a SNS.

Za poslední roky jsem viděl, jak produktově silné fondy a investiční společnosti ztrácely tempo, klienty a peníze jen proto, že podcenily tři věci: reálné požadavky AML, očekávání regulátorů (FAU и ČNB) a nutnost vnímat AML jako součást obchodního modelu, ne jako „právní nadstavbu“.

Níže – systematická rozborka toho, co je dnes skutečně důležité pro investiční společnosti v Česku, s oporou o praxi COREDO: od legislativního rámce po technologie monitorování pomocí AI, klíčové KPI a scénáře ukončení složitých jednání s regulátory.

AML v Česku pro investiční společnosti

Ilustrace k oddílu «AML v Česku pro investiční společnosti» ve článku «AML pro investiční společnosti v Česku – reálné požadavky»

České AML regulace pro investiční společnosti se opírá o několik úrovní:

  • Закон № 253/2008 Sb.
    Základní zákon proti praní špinavých peněz, který stanoví povinnosti v oblasti identifikace klientů, zjišťování skutečných majitelů, monitorování operací a oznamování podezřelých transakcí (SAR/STR).
  • Директивы ЕС по AML (AMLD) и рекомендации FATF
    Stanovují rámec přístupu založeného na riziku: rizikově orientovaného přístupu, který se stal klíčovou filozofií compliance pro investiční společnosti v Evropě.
  • Надзор и практика:
    • Financial Analytical Office (FAU): česká finanční zpravodajská služba a hlavní adresát SAR/STR.
    • Česká národní banka (ČNB) – dohlíží na banky, investiční společnosti, licencované finanční služby, fondy.

Na úrovni teorie je vše jasné, ale v praxi nejsou důležitá názvy předpisů, ale to, jak se to odráží v každodenních úkolech: od onboardingu investora do každodenního monitoringu portfolia a transakcí. Právě o tom bude řeč dál.

Nové požadavky AML v Česku pro rok 2025 týkající se investic

Ilustrace k oddílu „Nové požadavky AML v Česku 2025 pro investice“ v článku „AML pro investiční společnosti v Česku — reálné požadavky“

Od let 2024–2025 vidím tři klíčové bloky změn, které ovlivňují investiční společnosti v Česku:

Jmenování a registrace AML kontaktní osoby ve FAU

Pro celou řadu společností spadajících pod zákon č. 253/2008 Sb. bylo zavedeno povinnost jmenovat kontaktní osobu pro AML a zaregistrovat ji ve FAU do stanoveného termínu (pro některé subjekty do 1. února 2025).

Z praxe COREDO:

  • Kontaktní osoba pro AML není jen právník, ale osoba, která:
    • skutečně rozumí obchodnímu modelu fondu;
    • dokáže věcně komunikovat s FAU;
    • dozoruje vnitřní AML postupy a workflow pro SAR/STR.
  • Častá chyba, kterou jsem viděl: jmenovat formálního «odpovědného», ale bez pravomocí a přístupu k datům. Pro FAU je to rychlý signál, že compliance ve společnosti má spíše dekorativní charakter.

Zpřísnění identifikace beneficientů

AML compliance v Česku už není omezeno na «sebrali pas a výpis». Regulátor se skutečně zaměřuje na:

  • zjištění skutečného vlastníka (Beneficial Owner) s ohledem na složité vlastnické řetězce a trustové struktury;
  • pravidelná kontrolní přezkoumání (frekvence ověřování beneficientů), nikoli jednorázové KYC při onboardingu;
  • přesnost a včasnost údajů v rejstříku beneficientů (Beneficial Ownership Register / korporátní transparentnost).
Praxe COREDO potvrdila, že čeští regulátoři věnují pozornost nejen existenci záznamu v rejstříku, ale i tomu, do jaké míry se skutečná data ve struktuře skupiny shodují s tím, co deklarujete. Neaktualizování beneficientů včas už u klientů vedlo k daňovým a korporačním rizikům: od blokování transakcí v bankách až po problémy při licencování a kontrolách.

Posílení automatizace a digitalizace AML

V Česku a obecně v EU se AML stále více přesouvá směrem k:

  • digitální identifikaci klientů (e‑ID, eKYC, vzdálená identifikace);
  • integracím s veřejnými a komerčními databázemi;
  • povinnosti audit trail a data lineage pro rozhodnutí o blokování, eskalaci a SAR.

Tým COREDO realizoval několik projektů, kde investiční společnost úspěšně prošla AML auditem právě díky tomu, že dokázala:

  • ukázat strukturu rozhodování pro každého klienta s vysokým rizikem;
  • prokázat, jak AML platforma zaznamenává historii událostí, změn rizikového profilu a eskalací.

KYC a due diligence pro investice v Česku 2025

Ilustrace k oddílu «KYC a due diligence pro investice v Česku 2025» v článku «AML pro investiční společnosti v Česku — reálné požadavky»

Otázka, kterou slyším nejčastěji: «Jaké jsou skutečné požadavky AML pro investiční společnost v Česku po roce 2025? Co přesně ověřovat u klientů a investorů?»

Základní KYC a rizikově orientovaný přístup

Dnes nestačí jen shromáždit balík dokumentů. Důležitý je model hodnocení rizika:

  • hodnocení klienta (typ investora, jurisdikce, status PEP, reputace);
  • hodnocení produktu (typ fondu, likvidita, přítomnost kryptoaktiv);
  • hodnocení kanálu (online onboarding, přes zprostředkovatele, partnerské sítě);
  • hodnocení geografie (EU, Asie, SNS, státy s vysokým rizikem).
Praxe COREDO ukázala, že investiční společnosti, jejichž hodnocení rizika je transparentní a formalizované, snáze vedou komunikaci s FAU a ČNB: regulátor lépe pochopí, proč u jednoho klienta jste použili základní Due Diligence, a u druhého Enhanced Due Diligence (EDD).

Enhanced Due Diligence pro PEP a jurisdikce s vysokým rizikem

Pro Politically Exposed Persons (PEP) a klienty z vysoce rizikových zemí formální sběr dokumentů nestačí. Potřebujete:

  • analýza zdroje prostředků a analýza zdroje majetku;
  • podrobná kontrola podle sankčních seznamů a seznamů negativních mediálních zmínek;
  • pochopení, jak profil klienta odpovídá vaší investiční strategii.

Jeden z případů COREDO: velký private equity fond s portfoliem investorů z EU a Asie. Po zavedení strukturovaného EDD pro PEP a jurisdikce s vysokým rizikem, fond:

  • zkrátil průměrnou dobu schvalování složitých klientů;
  • obdržel pozitivní zpětnou vazbu od kustodní banky, která viděla kvalitně zpracovanou AML dokumentaci.

Registrace AML‑kontaktu ve FAU: kontrolní seznam

Ilustrace k oddílu «Registrace AML‑kontaktu ve FAU: kontrolní seznam» v článku «AML pro investiční společnosti v Česku — reálné požadavky»

Samostatná sekce: jak zaregistrovat AML kontaktní osobu ve FAU a jaké dokumenty jsou potřeba?

Typický přístup, který tým COREDO nastavil v nedávných projektech:

  1. Stanovení role a pravomocí AML‑kontaktu
    • přístup ke všem AML údajům a systémům;
    • právo eskalace případů na vrcholové vedení;
    • účast na schvalování AML politiky.
  2. Příprava spisu AML‑kontaktu
    • životopis, potvrzení zkušeností v compliance / právu / financích;
    • potvrzení o neexistenci střetu zájmů;
    • popis toho, jak je jeho role začleněna do modelu three lines of defence.
  3. Registrace ve FAU
    • vyplnění formuláře a předání údajů o kontaktní osobě;
    • nastavení interních postupů tak, aby všechny SAR/STR procházely přes určený kanál.
  4. Integrace AML‑kontaktu do provozního okruhu
    • účast na reportech KPI;
    • koordinace AML auditů a komunikace s ČNB (pokud má společnost licence).

Monitoring transakcí a AI v AML u investiční společnosti

Ilustrace k oddílu „Monitoring transakcí a AI v AML u investiční společnosti“ ve článku „AML pro investiční společnosti v Česku – reálné požadavky“

investiční společnost v Česku, zejména ta, která pracuje s portfoliem v několika jurisdikcích a s vysokofrekvenčními operacemi, se nemůže spoléhat pouze na „checklisty v Excelu“.

Klíčové prvky monitoringu transakcí založeného na scénářích:
  • soubor pravidel (rules engine) podle typů operací:
    • příchozí/odchozí převody;
    • upisování/odkup podílů fondu;
    • operace s kryptoaktivy;
  • modely risk‑scoringu pro klienty a transakce;
  • systém eskalace a správy případů (case management).

AI a ML modely proti falešným pozitivům

Jedním z hlavních problémů, se kterými za COREDO přicházeli klienti, byl vysoký podíl falešných pozitiv (false positives): systém zahlcuje compliance oddělení falešnými hlášeními, lidé vyhořívají a reálná rizika se ztrácejí v obecném šumu.

V několika projektech tým COREDO pomáhal:

  • nasazovat Machine Learning pro AML nad základními pravidly;
  • optimalizovat tři klíčové KPI:
    • % falešných pozitiv;
    • MTTR (Mean Time To Respond) u případů;
    • SAR conversion rate – podíl případů, které se skutečně promění ve zprávy pro FAU.

Použití Explainable AI (XAI) se stalo kritickým bodem: regulátor musí ukázat, proč AI učinilo jedno či druhé rozhodnutí. Bez vysvětlitelnosti modelu investiční společnost riskuje, že dostane otázky už v procesu udělování licence nebo při auditu.

Data lineage, audit trail a GDPR

Současný AML compliance je nemyslitelný bez:

  • data lineage, pochopení, odkud data pocházejí, jak se transformovala a na základě čeho bylo rozhodnutí učiněno;
  • audit trail, záznamů všech akcí, změn stavů, eskalací;
  • správné data retention policy, kompatibilní s požadavky GDPR a zákona o AML ohledně dob uchovávání.
Řešení, která COREDO pomáhala implementovat, byla vždy postavena na principu: každé rozhodnutí týkající se klienta nebo transakce lze při kontrole FAU nebo ČNB obnovit a odůvodnit i po 2–3 letech.

VASP a kryptoaktiva v Česku

Samostatná vrstva otázek, požadavky na VASP a krypto průmysl. Pokud fond:

  • investuje do krypto‑projektů;
  • pracuje s tokenizovanými aktivy;
  • sám získává registraci VASP,

pak regulátor očekává:

  • dodržování specifických AML‑požadavků pro VASP;
  • přítomnosti interního AML offícera s praxí právě v krypto;
  • splňování minimálních kapitálových požadavků (rozpětí obvykle kolem €50k–€150k v závislosti na modelu a službách);
  • fyzické přítomnosti: kancelář, místní ředitel, jasné řízení.

V jednom z projektů tým COREDO doprovázel strukturu, kde klasický fond přidával krypto‑směr. Klíčová otázka byla nejen v registraci VASP, ale také v tom, jak jednotný AML‑model pokrývá jak tradiční aktiva, tak krypto, aby:

  • nezdvojovat procesy;
  • zachovat ucelený přehled rizik portfolia;
  • nevyvolávat zahlcení falešnými pozitivy.

Audit AML a spolupráce s FAÚ/ČNB

I u zralých týmů se občas vyskytnou «úzká místa»: zastaralé postupy, neaktuální risk‑modely, slabá kontrola PEP, ruční procesy bez auditního záznamu. V takových situacích není důležitá pouze diagnostika, ale i regulatory remediation plan, plán nápravných opatření.

Typická struktura remediation‑projektu, který COREDO realizuje pro investičních společností:
  1. Gap‑analýza:
    • porovnání platných postupů se zákonem č. 253/2008 Sb., směrnicemi EU a místními pokyny;
    • hodnocení skutečného provádění (nejen pouhé existence dokumentů).
  2. Prioritizace rizik:
    • rychlá řešení (quick wins), které ovlivňují každodenní provoz;
    • střednědobé změny (přepis politik, přezkum risk‑modelu);
    • dlouhodobé změny (IT‑architektura, automatizace, integrace).
  3. Regulatorní plán nápravy:
    • krokový plán s termíny a KPI;
    • rozdělení odpovědnosti: AML‑důstojník, CIO, právníci, obchodní jednotky;
    • příprava argumentace pro dialog s FAU/ČNB.
  4. příprava na AML‑auditu:
    • testování výběru klientů a transakcí;
    • modelování dotazů FAU;
    • trénink týmu (včetně compliance kultury a školení personálu).

Technologie, ROI a TCO v AML projektu

Jeden z nejpraktikovějších dotazů od vlastníků a finančních ředitelů: „Jak drahé je zavádění AML systému a jak vypočítat ROI?“

Obvykle navrhuji dívat se na tři úrovně:

TCO (celkové náklady na vlastnictví)

Vlastnictví AML řešení zahrnuje:

  • licence na software a přístup k externím databázím (sankce, PEP, negativní média);
  • integrace (core systémy, CRM, bankovní rozhraní, API s FAU: tam, kde je to možné);
  • interní zdroje (IT tým, analytici, AML důstojník);
  • školení a každoroční AML audit.

Ekonomický efekt

ROI AML projektu se ne vždy projevuje pouze přímými úsporami. Častěji se projevuje v:

  • snížení provozních nákladů díky:
    • snížení podílu manuálních kontrol;
    • snížení počtu falešně pozitivních výsledků;
  • urychlení onboardingu investorů, zejména z EU, Asie a SNS;
  • snížení pravděpodobnosti:
    • pokut a sankcí;
    • blokací účtů ze strany bank a custodianů;
    • ztráty nebo neobnovení licence.

V jednom projektu COREDO jsme počítali ROI prostřednictvím:

  • snížení %FP (false positives) téměř o polovinu;
  • snížení MTTR u případů z několika dní na hodiny;
  • růst konverze onboardingu institucionálních klientů, protože AML kontroly se staly součástí „orchestrace“ onboardingu, a ne brzdou procesu.

AML model pro EU, Asii a SNS: jak jej budovat?

Mnoho klientů COREDO začíná s českou licencí a infrastrukturou, a pak vstupuje do jiných jurisdikcí: EU, Asie, Blízký východ. Chyba je budovat místní AML‑procesy „od nuly“ v každé zemi.

Mnohem efektivněji:
  • vytvořit jednotný AML rámec založený na:
    • požadavcích EU (AMLD);
    • standardech FATF;
    • nejlepších praktikách přístupu založeného na riziku;
  • a místní požadavky (Сингапур, Дубай, отдельные страны СНГ) rozšiřovat jako nadstavby.

V několika projektech tým COREDO budoval právě takový model:

  • jednotné politiky, risk‑modely a KPI;
  • lokální add‑ony podle specifik:
    • e‑ID a vzdálená identifikace;
    • prahové částky;
    • reportování a formáty SAR/STR;
    • vlivu takových aktů, jako je DORA (operační odolnost pro finanční sektor EU).

Výsledek: společnost může rychle otevírat nové jurisdikce, aniž by pokaždé znovu vymýšlela AML a bez pasti neslučitelných procesů.

Praktická trasa pro investice v České republice

Shrneme‑li zkušenosti COREDO, praktický postup pro investiční společnost v České republice, která chce být připravena na požadavky AML pro rok 2025 a dále, vypadá takto:

  1. Mapa regulatorních povinností
    • pochopit, na které konkrétní paragrafy zákona č. 253/2008 Sb. se vztahujete;
    • zaznamenat závazky vůči FAU a ČNB.
  2. Jmenování a registrace AML‑kontaktu
    • vybrat skutečnou, nikoli formální odpovědnou osobu;
    • zaregistrovat ho u FAU a začlenit do tří linií obrany.
  3. Revize KYC / EDD a okruhu skutečných vlastníků
    • ujistit se, že skuteční vlastníci jsou správně zaznamenáni jak v systému, tak v rejstříku;
    • zavést jasný cyklus pravidelného ověřování beneficientů.
  4. Modernizace monitoringu transakcí
    • zavést nebo aktualizovat monitoring založený na scénářích;
    • v případě potřeby přidat AI/ML a XAI ke snížení falešně pozitivních výsledků;
    • nastavit workflow pro SAR/STR s jasnými SLA.
  5. GDPR a uchovávání dat
    • zkontrolovat politiku týkající se dob uchovávání a přístupů;
    • zajistit průhledný audit trail a data lineage.
  6. Externí AML audit a plán nápravy
    • provést nezávislé posouzení;
    • připravit a realizovat plán nápravných opatření;
    • sestavit balíček připravenosti pro kontroly FAU/ČNB.
  7. Strategie škálování
    • synchronizovat český AML rámec s plány expanze do EU, Asie, Dubaje, Singapuru;
    • zakomponovat compliance již v návrhu do nových produktů a fondů.

Během let jsem se přesvědčil: investiční společnost, která vnímá AML jako strategické aktivum, vyhrává nejen před regulátorem, ale i před bankami, partnery a velkými investory.

COREDO staví projekty přesně podle této logiky: od registrace společnosti a získání licence až po flexibilní AML architekturu, která obstojí při auditu, škáluje se na nové trhy a zároveň „neláme“ obchodní procesy. Pokud vnímáte Česko jako základní jurisdikci pro investiční činnost nebo evropský fond, začlenit takový přístup do AML už není volbou, ale povinnou podmínkou dlouhodobého růstu.

COREDO – EU Legal & Compliance Services Expertní právní poradenství, licencování finančních služeb (EMI, PSP, CASP dle MiCA) a AML/CFT compliance v rámci celé Evropské unie. Se sídlem v Praze poskytujeme komplexní regulační řešení v Německu, Polsku, Litvě a ve všech 27 členských státech EU.

ZANECHTE NÁM KONTAKTNÍ ÚDAJE
A ZÍSKEJTE KONZULTACI

    Kontaktováním nás souhlasíte s tím, že vaše údaje budou použity pro účely zpracování vaší žádosti v souladu s naší Zásadou ochrany osobních údajů.