COREDO

Podle údajů českého Financial Analytical Unit (FAU) se в drtivé většině kontrol, přibližně v 80 % – zjišťují nedostatky v KYC/CDD, monitoringu transakcí a vedení dokumentace, i у společností, které jsou přesvědčeny o formálním dodržování AML. V jazyce byznysu to znamená: zablokované účty, zadržované platby, zvýšenou pozornost bank a citelné reputační ztráty.

Zákon č. 253/2008 Sb. (český AML zákon, harmonizovaný s evropskými směrnicemi AMLD) stanoví přísné požadavky na KYC v Česku, identifikaci skutečného majitele, monitorování podezřelých operací a vnitřní AML kontrolu.

Navrhuji nahlížet na AML audit v Česku не как на формální povinnost, а как на říditelný projekt rizik: jej lze strukturovat, předpovědět důsledky a získat hmatatelný ROI ze správných investic. V tomto průvodci rozeberu, co FAU odhaluje v 80 % případů, jak projít kontrolou FAU Česko bez pokut a jak vybudovat systém, ve kterém AML compliance pracuje в zájmu byznysu.

Pokud odpovídáte za mezinárodní platby, fintechové licence nebo VASP struktury z Evropy, Asie nebo SNS, doporučuji si článek přečíst až do konce: získáte konkrétní kontrolní seznamy, matici varovných signálů a srozumitelný soubor kroků, které výrazně snižují riziko blokací a pokut.

AML-audit v Česku: co kontroluje FAU a 80 % zjištění

kontrola FAU v Česku, это не только запрос отдельных досье клиентов. В большинстве случаев регулятор оценивает всю систему: от формулировок AML policy до того, как контактное лицо AML объясняет конкретные решения по KYC и CDD.

1. Nedostatečné KYC/CDD a slabá identifikace skutečného vlastníka (Beneficial Owner).
2. Nedostatečně nastavený vnitřní kontrola AML a monitorování podezřelých operací v Česku.
3. Mezery v dokumentaci, ukládání dat a kompetencích odpovědných osob.

Časté chyby KYC a CDD při auditu v Česku

Практика COREDO и обзоры FAU показывают: именно KYC и CDD ошибки при аудите формируют около трети всех нарушений.

Классический набор проблем:

• Skutečný vlastník «na papíře», но ne v realitě. Dokumenty o beneficárním vlastníkovi jsou, ale chybí ověření skutečného vlastnictví (Beneficial Ownership) přes české a evropské rejstříky, není provedené porovnání struktury s reálnými peněžními toky. V одном из кейсов COREDO финтех‑клиенту пришлось срочно пересобирать досье BO после того, как FAU указало на несовпадение декларируемой структуры с данными зарубежного реестра.
• Povrchní CDD a EDD pro klienty s vysokým rizikem. Společnostem s klienty ze zemí Asie a Afriky často chybí hloubka prověrek source of funds a source of wealth: jsou přítomny obecné potvrzení a deklarace, ale chybí dokumentovaná historie původu prostředků, zvláště u velkých přeshraničních převodů.
• Stejný KYC‑přístup ke všem klientům. Velký korporátní klient s mezinárodními transakcemi a lokální SME jsou hodnoceni podle jedné rizikové matice. FAU to vnímá jako absenci risk‑based approach.
• Neúplný balík dokumentů pro FAU. Když začne kontrola, společnosti stráví týdny hledáním základních KYC formulářů, potvrzení o adrese, smluv a korespondence. To zvyšuje podezření regulátora a prodlužuje kontrolu.

• ověření identity a adresy klienta s využitím důvěryhodných zdrojů (eID, notářské kopie, mezinárodní databáze);
• verifikace skutečného vlastníka přes EU/české rejstříky a porovnání s reálnou strukturou aktiv;
• dokumentovaná metodika prověřování source of funds/source of wealth;
• oddělené postupy CDD a rozšířené prověrky (EDD) pro PEP a jurisdikce s vysokým rizikem, včetně analýzy sankčních seznamů a PEP screeningu.

Vnitřní AML kontrola: nedostatečné monitorování operací

Второй крупный блок нарушений, внутренний контроль AML и мониторинг подозрительных операций в Чехии.

Типовые слабые места:

• Nedostatek SAR/STR. Společnost má aktivní mezinárodní činnost, ale za rok podá nula hlášení o podezřelých transakcích (SAR/STR). Pro FAU je to jasný signál: buď monitorování transakcí formální, nebo podezřelé operace nejsou rozpoznávány.
• Neupravená pravidla monitorování a lavina false positives. Ve společnostech, kde je nasazena základní automatizace AML a AI‑monitoring transakcí, se často vyskytuje vysoký podíl false positives (až 15–20 % alertů), které nejsou vyšetřovány nebo jsou uzavírány rutinně. Pro regulátora to znamená absenci doladění pravidel sledování transakcí a slabou forenzní analytiku.
• Chybí screening sankcí v reálném čase. Kontrola sankčních seznamů se provádí periodicky, nikoli v režimu reálného času. Pro cross‑border compliance je to kritické riziko, zejména při práci s jurisdikcemi s vysokým rizikem.
• Fragmentární audit trail a data lineage. Záznamy v AML systémech neumožňují zjistit, kdo a na jakém základě rozhodl o alertu. V očích FAU to vypadá jako absence kontrolovatelného procesu.

Typická porušení AML v Česku — pět nejčastějších zjištění FAÚ

Opírajíc se o veřejné zprávy dozorových orgánů EU a praxi FAU, tým COREDO vyčleňuje pět kategorií, které tvoří základ těch 80 % nálezů při AML auditu v Česku:

K těmto bodům se přidávají méně časté, ale nebezpečné problémy: neaktualizování politiky AML, ignorování nových požadavků AML 2025 v Česku a slabá koordinace s interním auditem.

Pokuty za porušení AML v Česku

Zákon č. 253/2008 Sb. a související předpisy přímo stanoví odpovědnost vedení za AML v Česku. Ve většině případů se jedná o správní pokuty až do milionů CZK, ale při hrubých a systémových porušeních není vyloučena ani trestní odpovědnost.

Z toho, co COREDO pravidelně zaznamenává:

• Ředitelé a členové představenstva nesou osobní odpovědnost za zavedení efektivní interní kontroly AML, jmenování kompetentní kontaktní osoby a schválení politiky AML.
• Účetní a auditoři se dostávají do hledáčku FAU jako „povinné osoby“ s oddělenými požadavky na AML, zejména pokud pracují s klienty z vysoce rizikových sektorů nebo jurisdikcí.

Kontrola FAU Česko 2025: jak projít

Trend let 2024–2025: zpřísnění požadavků FAU na kvalitu vnitřní AML kontroly, kvalifikaci kontaktní osoby a pravidelnou aktualizaci postupů s ohledem na změny v legislativě a DORA (operační odolnost pro fintech).

COREDO v takových projektech používá dvoufázový přístup:

1. Předběžný AML audit «jako u FAU», ale z pohledu konzultanta, nikoli dozorového orgánu.
2. Vypracování a realizace nápravného plánu pro dodržování předpisů, který odpovídá na konkrétní rizika a zjištění.

Požadavky na kontaktní osobu AML v Česku

Kontaktní osoba AML je jedním z klíčových kontrolovaných prvků. Regulátor posuzuje nejen formální jmenování, ale i:

• zkušenosti osoby v KYC/CDD, EDD pro PEP a vysoce rizikové klienty;
• pochopení přístupu založeného na riziku a schopnost vysvětlit prakticky uplatňovanou úroveň rizika (risk appetite) společnosti v oblasti AML;
• schopnost komunikovat s FAU, včas podávat SAR/STR a korektně odpovídat na procedurální požadavky FAU.

• pomáhá připravit kontaktní osobu AML na kontrolu FAU v roce 2025 prostřednictvím cíleného školení (případy FAU, typické otázky, rozbor chybných odpovědí);
• vytváří cross-functional AML komisi, aby AML pracovník nezůstal s riziky sám, ale mohl se opřít o právníky, IT a řízení rizik.

Příprava na FAU audit: kontrolní seznam a dokumenty

Když FAU zašle žádost, čas začne pracovat proti společnosti. Proto vždy připravujeme klienta na to, že příprava na FAU audit není jednorázová záležitost, ale průběžný proces.

• aktuální AML policy s jasným popisem přístupu založeného na riziku (risk-based approach), postupů CDD/EDD a scénářového monitoringu transakcí;
• matice AML red flags a scoring modelů pro hodnocení klientů a transakcí;
• úplný přehled dokumentů, které FAU obvykle vyžaduje: KYC spisy, logy monitoringu, SAR/STR, zápisy z jednání AML výboru, zprávy interního auditu;
• audit trail a data lineage pro klíčová rozhodnutí o zablokování nebo povolení transakcí;
• data retention policy, která odráží doby uchovávání AML dat (pro některé sektory, např. provozovatele hazardních her: až 10 let).

Důležitý prvek: předem připravená šablona nápravného plánu pro dodržování předpisů: pokud FAU zjistí porušení, okamžitě předkládáte strukturovaný plán nápravných opatření s termíny, odpovědnými osobami a KPI. Takový přístup podle zkušeností COREDO výrazně zmírňuje reakci regulátora a snižuje riziko přísných sankcí.

Pokuty AML v Česku: jak minimalizovat

Pokuty a sankce AML v Česku jsou téma, které se pro mnoho klientů stává „vstupním bodem“. Ve veřejných případech v EU a Česku dosahují pokuty milionů CZK, a pro licencované subjekty (platební instituce, investiční společnosti, VASP) se reálným rizikem stává pozastavení nebo odnětí licence.

Kлючевые последствия:

• administrativní pokuty za nedodržení AML v Česku;
• omezení některých typů operací;
• požadavek na rozsáhlou nápravu pod dohledem FAU;
• poškození reputace, které ovlivňuje vztahy s partnerskými bankami a protistranami.

Chyby při AML prověrce FAU a blokování účtů

Často se první „sankcí“ nestávají pokuty, ale kroky bank: blokace účtů, odmítnutí otevření nového účtu, zpřísnění interních limitů.

COREDO se pravidelně setkává s těmito ne příliš zřejmými, ale typickými příčinami:

• nesrovnalosti mezi deklarovaným obchodním modelem a skutečnými transakcemi (např. je deklarován obchod se zbožím v EU, ale na účtu probíhají platby za marketingové služby z jurisdikcí s vysokým rizikem);
• časté změny struktury skutečných majitelů bez srozumitelného vysvětlení a dokumentálního potvrzení;
• nedostatek jasné logiky v KYC profilech (klienti s velmi odlišným rizikovým profilem jsou popsáni jednotným způsobem).

Automatizace AML v Česku: AI-monitorování a návratnost investic (ROI)

Pro společnosti s mezinárodními platbami, a zejména pro fintech a kryptospolečnosti v Česku, se automatizace AML‑procesů a AI‑monitorování přestaly být volbou „do budoucna“: jde o podmínku přežití a dodržení DORA.

Interní AML politiky a rizikově orientovaný přístup

Klíčovým prvkem úspěšné automatizace je obsah zakotvený v AML politice. V ní by mělo být:

• formalizovaný rizikově‑orientovaný přístup: segmentace klientů, jurisdikcí a produktů podle úrovní rizika;
• scénářový monitoring (scenario-based transaction monitoring) s srozumitelnými pravidly spouštění a prioritizace;
• KPI a ROI pro AML‑projekty: podíl false positives, průměrná doba vyšetřování SAR, počet transakcí zastavených před fází incidentu.

Podle výsledků implementací, které prováděl tým COREDO, typické KPI vypadají takto:

Přeshraniční dodržování předpisů pro Asii a Afriku

Pro holdingy se sídlem v Česku, které expandují do zemí s vysokým rizikem (část regionů Asie a Afriky), stojí otázka centralizace nebo rozdělení AML funkcí.

Zkušenost COREDO ukazuje následující model:

• strategický AML‑framework, risk appetite a klíčové politiky jsou formovány centralizovaně v Česku;
• operační KYC/CDD a monitoring místních klientů posilují místní týmy nebo spolehliví poskytovatelé, přičemž zůstává jednotný standard AML assurance a jednotný systém reportování.

Šablony a kontrolní seznamy pro podniky

Na závěr – praktická úroveň, s níž v COREDO obvykle začínají projekty na přípravu na AML audit v Česku.

Co musí být v provozuschopném stavu:

• Postupy identifikace beneficientů (BO). Popis metodiky ověřování skutečných vlastníků (Beneficial Ownership verification) přes rejstříky EU/ČR, pravidla pravidelné aktualizace údajů a kontroly při spouštěčích (velké transakce, změna struktury, nové vysoce rizikové jurisdikce).
• Klientská spisová dokumentace a politika uchovávání dat. Standardy vedení customer lifecycle monitoring, od onboardingu po offboarding, s jasným seznamem dokumentů v každé fázi a dobami retence (včetně až 10 let pro některá odvětví). Politika uchovávání dat by měla být sladěna jak s AML, tak s odvětvovými pravidly.
• Šablona plánu nápravných opatření pro regulatorní nápravu. Hotová šablona plánu nápravných opatření pro zjištění FAU: seznam porušení, hodnocení rizika, konkrétní kroky, termíny a odpovědné osoby, metriky kontroly (například snížení podílu nevyplněných polí KYC na <1%, zvýšení podílu EDD‑spisů u PEP na 100%).
• Outsourcing vs interní AML. Pro malé společnosti a outsourcingové účetní firmy je rozumné svěřit část funkcí (monitorování sankcí, aktualizace regulatorních požadavků, vendor due diligence pro AML‑technologie) profesionálnímu poskytovateli, přičemž strategická rozhodnutí ponechat na úrovni představenstva. Taková rovnováha snižuje provozní riziko a zjednodušuje řízení regulatorních změn (regulatory change management).

Klíčové závěry a kroky pro vedoucí pracovníky

Kdybych měl shrnout své zkušenosti do tří praktických kroků, které nejvíce snižují AML rizika v Česku:

1. Jmenovat skutečně kvalifikovanou osobu odpovědnou za AML a vytvořit meziodborový AML výbor. Ujistit se, že kontaktní osoba pro AML splňuje požadavky pro rok 2025, rozumí přístupu založenému na riziku a dokáže sebejistě komunikovat s FAU.
2. Zavést nebo doladit automatizaci AML monitoringu se zaměřením na návratnost investic (ROI). Využívat umělou inteligenci a pravidla scénářového monitoringu tak, aby se snížil počet falešně pozitivních případů, zrychlilo vyšetřování a posílilo řízení případů pro SAR/STR.
3. Provést předběžný AML audit podle standardu FAU a připravit plán nápravy. To umožní dopředu zjistit, jaká porušení AML FAU v Česku nejčastěji odhaluje právě ve vašem podnikání, jak při auditu prokázat řádnou identifikaci beneficienta a které dokumenty si regulátor vyžádá jako první.

V posledních letech začaly velké evropské banky odmítat až 40–60 % žádostí o firemní účty od nerezidentů EU v rámci AML/KYC kontroly, a v značné části těchto případů klient neměl kvalitní právní stanovisko, přizpůsobené rizikové politice konkrétní banky a regulatorním očekáváním EU.

Pro podnikatele to vypadá jako chaos: dokumenty jsou předloženy, podnikání je transparentní, a rozhodnutí banky EU — «odmítnutí bez podrobného vysvětlení». V praxi je základem odmítnutí přísný RBA (Risk-Based Approach) v AML, hrozba sankčních rizik ze strany EU a interní prověrky banky EU, které se pod vlivem EBA, ECB a národních regulátorů jen prohlubují.

Proč jeden klient s téměř identickým profilem obdrží limit na přeshraniční platby v EU ve stovkách tisíc měsíčně, zatímco jiný dostane technický účet se symbolickým obratem nebo přímé odmítnutí? Do jaké míry se kvalita právního stanoviska skutečně odráží v KYC, úvěrových limitech a reputačních rizicích banky? A hlavně, jak využít právní stanovisko jako strategické aktivum, a ne jako formální papír?

Co je právní stanovisko a jaká je jeho role v bance v EU?

Právní stanovisko pro banky v EU

Под Legal Opinion ЕС в банковском контексте я понимаю структурированное юридическое заключение по правовому статусу клиента, его корпоративной структуре, UBO, типу бизнеса и соответствию ключевым регуляторным рамкам ЕС, прежде всего EBA Guidelines on ML/TF risk factors и национальным AML/KYC правилам. Для банка такой документ становится навигационной картой в сложных кейсах, когда стандартные анкеты CDD уже не дают достаточной уверенности.

Типовая структура Legal Opinion для корпоративных счетов включает:

• Кorporátní část
  Jurisdikce inkorporace, форма, ověření good standing, popis korporátních práv a omezení. Zde je důležité ukázat právní předvídatelnost z hlediska Single Rulebook EU a absenci regulačního arbitráže.
• Ověření UBO (Ultimate Beneficial Owner)
  Detalizovaná schéma vlastnictví, potvrzení konečných beneficientů, analýza nominálních struktur, posouzení rizik UBO. Pro banku je to fundament CDD (Customer Due Diligence): musí rozumět, kdo skutečně kontroluje byznys a jak se tyto osoby vztahují k PEP, sankčním seznamům a interním metrikám rizika.
• KYC/KYB profil
  Popis zdrojů prostředků, obchodního modelu, geografie operací, typů protistran. Zde Legal Opinion v podstatě připravuje banku na RBA v AML, předem odpovídajíc na typické otázky due diligence banky v EU.
• Compliance blok
  Analýza souladu s AMLD5/AMLD6, standardy FATF, EBA Guidelines on ML/TF risk factors, někdy: dohled ESMA (pokud jsou prvky investičních nebo krypto-aktiv). Fakticky jde o právní závěr ohledně compliance v EU, kde já nebo kolegové v COREDO zaznamenáváme, jak přesně je klient začleněn do platného regulatorního prostředí.
• Sankční a reputační blok
  Prověrka sankčních rizik EU, omezení analogická OFAC, posouzení hrozby zmrazených aktiv a rizik souladu Euroclear. Tato část je zvlášť důležitá, pokud se banka obává sekundárních sankcí nebo reparačních mechanismů EU v budoucnu.

Takové Legal Opinion se přímo začleňuje do procesů KYC v EU: ono nenahrazuje CDD, ale výrazně usnadňuje práci analytiků a poskytuje jim právně podloženou pozici, na niž se lze opřít před interním compliance a v řadě případů před národními příslušnými orgány EU.

Právní stanovisko pro nerezidenty EU: proč je potřeba

Когда команда COREDO сопровождает клиента с:

• beneficiáři spadající pod PEP (politicky exponované osoby),
• citlivou geografií,
• historií korporátních restrukturalizací,

banka automaticky zavádí EDD (Enhanced Due Diligence), a tedy zesiluje PEP screening a sankční screening, požaduje dodatečné dokumenty a zpomaluje proces. V těchto případech se Legal Opinion stává pro banku nástrojem ke snížení vlastního rizika: právníci delegují na nás část analytiky a interní compliance získává souvislý obrázek, kde jsou již zpracovány standardy FATF, lokální AML zákony a sankční kontext.

Практика показывает:

Vliv právního stanoviska na rozhodnutí banky EU

Vliv Legal Opinion na rozhodnutí banky EU: klíčové faktory jsou přímo spjaty s tím, jak úvěrová instituce hodnotí regulační rizika, průhlednost struktury transakce a poctivost klienta. Pochopení toho, jakou váhu banky přikládají Legal Opinion v části souladu s AML, pomáhá nastavit komunikaci s oddělením compliance a připravit právní podporu tak, aby odpovídala přísným požadavkům bank EU.

Požadavky bank EU na dodržování AML

Po zavedení AMLD5/AMLD6 a publikaci pokynů EBA týkajících se faktorů rizika ML/TF přešly banky EU na přísnější přístup založený na riziku (Risk-Based Approach, RBA). Národní příslušné orgány a ECB v rámci SSM očekávají, že banka bude schopna prokázat (interně obhajitelné), proč přijala k obsluze klienta s vyšším rizikem: nerezident, složitá struktura, citlivá geografie, krypto/fintech, aktivní přeshraniční toky.

V této logice se Legal Opinion stává nikoli „dopisem od právníků“, ale součástí důkazní základny banky. Měl by:

• snižovat nejistotu ohledně struktury a právní povahy podnikání;
• dávat bance soudržný výklad: kdo kontroluje, odkud jsou peníze, proč je obchodní model legální, které regulatorní rámce se uplatňují;
• být použitelný pro auditní stopu: aby se compliance mohl odvolávat na konkrétní fakta, zdroje a omezení.

Co přesně mění Legal Opinion v rozhodnutí banky

Proč banky snižují limity i když je účet otevřený?

To je důležitý moment: banka může účet otevřít, ale nastavit:

• nízké měsíční limity obratu;
• zákaz určitých koridorů (geografií);
• prodloužené doby zadržení / ruční kontrolu.

Důvod je často jeden: banka si není jista, že dokáže obhájit limity jako přijatelné v rámci své politiky rizik. Legal Opinion pomáhá právě zde: dělá riziko kvantifikovatelným a ovladatelným, nikoli „děsivým a neznámým“.

Jak by měl vypadat „bankovní“ právní posudek

7 znaků silného Legal Opinion

• Vázaný na konkrétní banku/jurisdikci: ne „univerzální“, ale přizpůsobený apetitu k riziku a typu otázek banky.
• Struktura jako u due diligence memo: fakta → analýza → závěr → přílohy.
• Ověřitelné zdroje: rejstříky, good standing, korporátní dokumenty, licence/výjimky, sankční databáze, judikatura, pokud relevantní.
• Jasné závěry bez zbytečností: minimum „to the best of our knowledge“ tam, kde jsou potřeba fakta.
• Hranice odpovědnosti (assumptions/limitations) jsou řádně uvedeny, ale nedělají z dokumentu ‚nic netvrdíme‘.
• Je sladěný s KYC balíčkem: podnikatelský plán, smlouvy, výpisy, organizační struktura, AML politiky nejsou v rozporu se závěrem.
• Sankční blok a logika nápravy: pokud jsou citlivé prvky, dokument ukazuje, jak jsou rizika zmírňována.

Chyby, které téměř zaručeně vedou k zamítnutí

• Legal Opinion „o společnosti“, ale ne o operacích (platební toky, protistrany, geografie).
• Chybí odůvodnění ohledně kontroly: UBO je formálně uveden, ale skutečná kontrola není vysvětlena.
• Daňová logika je ignorována (nebo jsou přítomné ‚díry‘ mezi příjmy a platbami).
• Není odpověď na otázku banky: proč jsme bezpeční pro korespondenční banku.
• Dokument je napsán ‚jako pro soud‘, zatímco banka očekává risk memo.

Krok za krokem: jak získat schválení banky EU s právním stanoviskem

1. Předvýběr (před podáním do banky)
   • Určete profil banky: které geografie/průmyslová odvětví nepreferuje, které produkty omezuje.
   • Vytvořte rizikovou mapu klienta: UBO/PEP, jurisdikce, produkt, objemy, zdroje prostředků.
2. Shromážděte «jádro faktů» (bez toho je právní stanovisko bezpředmětné)
   • řetězec vlastnictví + dokumenty pro každou úroveň;
   • potvrzení good standing a oprávnění ředitelů;
   • smlouvy/faktury/platební plány;
   • daňová potvrzení (v rámci dostupného);
   • popis toků: «odkud → kam → za co → proč».
3. Vypracujte právní stanovisko jako «decision-enabling memo»
   • Mělo by odpovědět na 3 skupiny otázek banky:
     • Lawfulness: zákonnost činnosti a použitelnost regulace;
     • Transparentnost: kontrola, UBO, nepřítomnost skrytých příjemců;
     • Řízení rizik: postupy AML, monitorovací mechanismy, opatření ke zmírnění reputačních/sankčních rizik.
4. Sestavte balíček: Legal Opinion + KYC pack + risk memo (1–2 страницы)
   • Banka nerada čte 40 stran bez stručného shrnutí. Pracovní kombinace:
     • Legal Opinion (podrobně)
     • 1–2stránkové risk memo s klíčovými závěry
     • přílohy (rejstříky, diagram vlastnictví, potvrzení)
5. Komunikujte jako s rizikovým výborem
   • odpovídejte důkazy, ne emocemi;
   • prezentujte nápravný plán, pokud jsou slabá místa;
   • zajišťujte konzistenci: jakýkoli nový e-mail nesmí být v rozporu s balíčkem.

Případy COREDO: co skutečně měnilo výsledek

Případ 1 — struktura z Asie, banka v EU „pochybovala“
Bez Legal Opinion banka přešla do těžkého EDD a fakticky «zmrazila» projednávání. Po vypracování závěru s důrazem na kontrolu, zdroje prostředků a sankční blok banka otevřela účet a odsouhlasila provozní limity pro přeshraniční platby.

Případ 2 — beneficient ze SNS, reputační riziko
Banka byla ochotna otevřít pouze «technický účet». Přidali jsme do Legal Opinion důkazní základnu k obchodnímu modelu, daňovým vazbám a struktuře řízení, plus risk memo s opatřeními ke zmírnění rizik. Výsledek — běžné obraty a odstranění části omezení podle geografických oblastí.

Případ 3 — fintech/krypto prvek
Klíčové nebylo «přesvědčování», ale právní kvalifikace operací a prokazatelnost AML struktur. Po aktualizaci Legal Opinion a balíčku postupů banka přešla z «pause/decline» k schválení za podmínky pravidelného hlášení.

Ekonomické otázky: návratnost investice (ROI) právního posudku

Pro podnikatele se právní posudek vyplatí ne „teoreticky“, ale prostřednictvím:

• zkrácení doby potřebné k otevření účtů a spuštění operací;
• snížení počtu zamítnutí a opakovaných podání;
• získání normálních limitů a platebních koridorů;
• nižší pravděpodobnost blokací kvůli neúplnému popisu rizik.

Právě proto v složitých nerezidentských případech není právní posudek výdajem, ale prvkem strategie rozšiřování v EU.

Závěr

Kvalitní právní stanovisko negarantuje automatické schválení, ale dělá to hlavní: snižuje nejistotu, převádí složitý profil na řízené riziko a dává bance možnost říct „ano“ tam, kde je bez něj bezpečnější říct „ne“.

Když Monetary Authority of Singapore (MAS) ukládá pokuty až do S$960,000 za nedostatečné dodržování požadavků AML, nejde už o lokální incident, ale o signál pro celé odvětví: staré přístupy k boji proti praní špinavých peněz pro fintech už nefungují. Singapur buduje globální hub Fintech Singapore, a zároveň zvyšuje tlak na rizikové segmenty, platební zpracovatele, služby digitálních platebních tokenů a přeshraniční digitální platby.

Fintech‑společnost, která kopíruje „průměrný“ AML/CFT framework podle doporučení FATF a jen lehce jej přizpůsobí místním předpisům MAS, dnes vkládá časovanou minu: od finančních sankcí MAS až po reálná rizika odejmutí licence pro hlavní platební instituce.

V tomto článku rozberu, čím se požadavky na AML pro fintech v Singapuru liší od „průměrné teploty podle FATF“, a ukážu, jak vybudovat funkční, technologický a ziskový AML systém. Pokud plánujete nebo již podnikáte v Singapuru, doporučuji materiál přečíst celý: získáte strategické porozumění logice MAS a krokový kontrolní seznam, který můj tým v COREDO pravidelně používá v projektech licencování a implementace AML v reálném čase.

Kdo za co zodpovídá: MAS, PSA, CDSA, PDPA

Role MAS: PSA, oznámení, vymáhání

V základu rámců AML/CFT v Singapuru stojí Monetary Authority of Singapore (MAS) – regulátor, který kombinuje funkce centrální banky a dohledu nad finančním sektorem. MAS nastavuje pravidla hry prostřednictvím:

• Payment Services Act (PSA), základní zákon pro platební služby, Major Payment Institutions (MPI), služby digitálních platebních tokenů, služby vydávání elektronických peněz, služby akvizice obchodníků.
• Specifické předpisy: MAS Notice PSN01 (AML/CFT pro payment services) a MAS AML Notice 626 (pro banky), které stanovují podrobné požadavky na KYC, Customer Due Diligence, monitorování transakcí fintech a hlášení podezřelých transakcí.
• Přísné regulační vymáhací kroky: veřejná rozhodnutí, pokuty a, v případě potřeby, pozastavení nebo odnětí licencí.

Propojení s CDSA, PDPA a zákonem o kybernetické bezpečnosti z roku 2018

AML compliance v Singapuru je vždy navázán na související předpisy:

• Corruption, Drug Trafficking and Other Serious Crimes Act (CDSA): určuje předmětné trestné činy a povinnosti ohledně oznamování STR do Commercial Affairs Department, čímž posiluje oblast boje proti praní špinavých peněz.
• Personal Data Protection Act (PDPA) – stanovuje rámec pro práci s údaji klientů, včetně CDD dat v souladu s PDPA, jejich ukládání, přístupu a přeshraničního přenosu.
• Cybersecurity Act 2018 je kritický pro fintech‑platformy, které spadají do kategorie kritické informační infrastruktury nebo provozují vysoce rizikové scénáře, včetně kyberneticky umožněných podvodů.

Proti praní špinavých peněz (AML) pro fintech v Singapuru ve srovnání s globálními standardy

Когда речь заходит о ключевых отличиях AML для финтех в Сингапуре (в сравнении с глобальными стандартами), именно платёжные решения оказываются в центре внимания регулятора. В отличие от многих юрисдикций, в Сингапуре MAS выстраивает отдельный, более детализированный режим контроля для payment processors и Major Payment Institutions (MPI), что напрямую влияет на архитектуру бизнес‑моделей и процессов комплаенса.

Zpracovatelé plateb a hlavní platební instituce (MPI)

• compliance platebních procesorů;
• Major Payment Institutions, které pracují s velkými obraty;
• segmentů přeshraničních digitálních plateb, merchant acquisition services a služeb vydávání e‑peněz.

Požadavky na monitorování transakcí v reálném čase

Klíčový rozlišující prvek: očekávání real‑time AML. Pro transaction monitoring fintech MAS Notice PSN01 přímo i nepřímo nastavuje laťku:

• Zaměření na průběžné behaviorální monitorování, nikoliv pouze na statické skórování při onboardingu.
• Očekávání téměř reálného času generování upozornění na anomální vzorce, zejména v kontextu protipodvodových opatření s 12hodinovým „cooling“ a boje proti rychlým podvodným schématům.
• Připravenost operativně sestavovat Suspicious Transaction Report a zasílat jej do Commercial Affairs Department.

Kontrola vlastnictví a prověření skutečných vlastníků

Druhý silný důraz MAS — transparentnost vlastnictví:

• Přísné Customer Due Diligence se zaměřením na screening skutečných vlastníků.
• Rozšířené Enhanced Due Diligence (EDD) pro složité struktury a EDD pro jurisdikce s vysokým rizikem.
• Dohled nad složitými strukturami vlastnictví s kontrolou nominačních schémat, trustů a SPV.

Financování proliferace: nová rizika 2025

Současné verze MAS AML Notice 626 a související aktualizace pro payment services jasněji zahrnují:

• Riziko proliferation financing jako samostatná povinná položka v Business risk assessment ML/TF;
• Propojení se sankčními seznamy a mezinárodním FATF‑přístupem k proliferation financing a dodržování sankcí;
• Zaměření na digitální aktiva a nové vektory zneužití, včetně regulací single‑currency stablecoinů.

Požadavky MAS na AML programy fintechu

Praktické požadavky MAS na AML programy fintechu (co je povinné a proč) začínají základní otázkou: jak hluboce společnost rozumí svému rizikovému profilu a jak s ním umí nakládat na úrovni celé skupiny. Právě proto se hodnocení rizik napříč podnikem a vybudované řízení rizik stávají ne formální zaškrtávací položkou pro report MAS, ale jádrem AML programu, od kterého závisejí všechny ostatní povinné prvky.

Hodnocení rizik napříč podnikem a řízení rizik

MAS požaduje hodnocení rizik napříč podnikem ne jako formální dokument, ale jako živý systém řízení rizik:

• Hodnocení ML/TF a financování proliferace podle produktů, kanálů, geografických oblastí a typů klientů.
• Integrovaný dohled vrcholového vedení: představenstvo nebo top‑management by neměli jen „podepsat“, ale podílet se na schválení tolerance rizika a kontrole nápravných plánů.
• Připravenost na regulační vynucovací kroky, pokud hodnocení neodráží skutečná rizika podnikání.

Poznání klienta, prověrka klienta a prohloubená prověrka: minimální požadavky regulátora

Pro Know Your Customer (KYC) a Customer Due Diligence stanovují pokyny MAS pro AML minimální úroveň, ale podnikům se často vyplatí jít dál:

• Zřejmé součásti: identifikace klienta, ověření totožnosti, kontrola zdroje prostředků.
• Rozšířené Enhanced Due Diligence pro klienty s vysokým rizikem: dodatečné dokumenty o původu kapitálu, rozšířený monitoring klientů s vysokým rizikem, hlubší analýza PEP a jejich vazeb.
• Skórovací modely zohledňující odvětví, zemi registrace a typ poskytovaných služeb.

Monitorování transakcí, STR a CAD

Monitorování transakcí ve fintechu v logice MAS není jen hledání podezřelých operací, ale také:

• Systémové průběžné monitorování chování: analýza vzorců, odhalování neobvyklého chování vzhledem k profilu klienta.
• Jasný proces přípravy Suspicious Transaction Report, dokumentace odůvodnění a hlášení STR do Commercial Affairs Department prostřednictvím GoAML nebo obdobných kanálů.
• Flexibilita nastavení: možnost rychle přidávat nové scénáře, pokud MAS nebo korespondenční banky upozorní na nově se objevující rizika.

Řízení personálu a vnitřní kontrola

Jedním z prvních bodů zájmu MAS je jmenování compliance officera a struktura tří linií obrany:

• Vyčleněný AML/CTF officer s reálnými pravomocemi a přímým přístupem k dohledu vrcholového vedení.
• Pravidelné školení zaměstnanců v oblasti AML pro všechny front‑ a back‑office pracovníky s ohledem na jejich roli.
• Formalizované pravidelné přezkumy účtů, postupy k odstranění slabin interních AML postupů, interní audit.

Integrace zákona o ochraně osobních údajů (PDPA) a zákona o kybernetické bezpečnosti do předpisů proti praní špinavých peněz (AML)

Technologická část AML procesu musí zohledňovat:

• PDPA a pravidla nakládání s osobními údaji, zejména při budování PDPA‑compliant CDD datových úložišť a analytických přehledů.
• Cybersecurity Act 2018 a související postupy řízení technologických rizik, včetně řízení zranitelností, kontroly přístupu a ochrany proti kyberneticky umožněným podvodům.
• Použití AML poháněného umělou inteligencí s transparentností algoritmů a řízením zkreslení: téma, které se včleňuje do obecných standardů AI governance ve fintechu.

Prevence praní špinavých peněz v reálném čase ve finančních technologiích: architektura a integrace

Компоненты решения: ingestion, enrichment, scoring, alerting, case-management
Funkční real-time AML architektura pro fintech v Singapuru obvykle sestává z následujících vrstev:

Typické chyby fintechů při zavádění AML v Singapuru

V praxi se COREDO pravidelně setkává s opakujícími se chybami:

Téměř vždy tyto chyby nepůsobí problémy «hned», ale vedou k pokutám, opatřením nebo pozastavení licence při prvním hlubším přezkoumání.

Praktický kontrolní seznam: Je váš fintech připraven na AML kontrolu MAS?

Používané pracovní minimum COREDO před udělením licence nebo scale-upem:

• Správa
  • Hodnocení rizik praní peněz/financování terorismu (ML/TF) a rizika proliferace napříč organizací
  • Schválená tolerance rizika na úrovni představenstva
  • Skutečný AML/CTF důstojník s přístupem k vedení (C-level)
• KYC / EDD
  • Diferencované pracovní postupy CDD/EDD
  • Úplné mapování skutečných vlastníků
  • Zdroj prostředků, nikoli formální zdroj bohatství
• Sledování transakcí
  • Monitorování téměř v reálném čase
  • Protifraudové a přeshraniční typologie
  • Připravenost vysvětlit každý non‑STR případ
• STR & hlášení
  • Formalizovaný proces STR
  • Systém řízení případů + auditní stopa
  • SLA pro eskalaci
• Technologie & data
  • Zpracování dat v souladu s PDPA
  • Opatření kybernetické bezpečnosti
  • Vysvětlitelné modely pro AML

Závěr: AML v Singapuru není compliance, ale infrastruktura.

Klíčový závěr:

Pokud pracujete nebo plánujete pracovat v Singapuru, otázka už není, zda posílit AML. Otázka — kdy a jak draho vás to vyjde, pokud to neuděláte včas.