Jak struktura podnikání ovlivňuje onboarding v bance

Obsah článku

Představte si: 70 % korporátních klientů evropských bank tráví na onboardingu v bance 4 až 12 týdnů, zatímco v Asii tento ukazatel u složitých struktur dosahuje 60 dnů — podle dat z reportu Deloitte “Global Banking Onboarding Trends 2025”. Váš bankovní onboarding se proměňuje v nekonečný cyklus žádostí o dokumenty, když podniková struktura s víceúrovňovými holdingy nebo vícejurisdikčními vazbami vyvolává červené vlajky v AML systémech. Proč tentýž byznys projde digitálním onboardingem za týden v Singapuru, zatímco v EU zadrhává měsíce? Struktura určuje všechno: od rychlosti po riziko odmítnutí. V tomto článku rozeberu, jak vliv podnikové struktury na onboarding ovlivňuje váš čas a ROI, a dám krok za krokem plán optimalizace. Přečtěte si až do konce — získáte checklisty, tabulky a případové studie, které zkrátí lhůty na polovinu a pomohou vybrat partnera jako COREDO, který už provedl stovky takových onboardování.

Fáze bankovního onboardingu právnických osob

Ilustrace k oddílu „Fáze bankovního onboardingu právnických osob“ v článku „Jak struktura podnikání ovlivňuje onboarding v bance“

Bankovní onboarding je komplexní proces, kterým banky hodnotí korporátní klienty a zajišťují soulad s přísnými regulatorními požadavky. Zahrnuje klíčové fáze a hodnotící kritéria, která garantují bezpečnost a efektivitu spolupráce. Dále je podrobně rozebereme: od KYC po technickou integraci.

Fáze začleňování v bance

Bankovní onboarding začíná KYC pro korporátní klienty: shromáždění pasů ředitelů, stanov a rejstříků akcionářů. Dále probíhá soulad s AML pro právnické osoby – analýza vlastnických řetězců a UBO. Ekonomická verifikace ověřuje zdroj prostředků, a závěrem je technická integrace přes API. Praxe COREDO ukazuje: pro jednoduché Pte Ltd v Singapuru, kde ACRA vydává certifikát za 15 minut–3 dny, se celý cyklus vejde do 7–10 dnů.

Jak banky hodnotí rizika struktury společnosti

Banky používají scoring: jurisdikce jako Singapur (nízké riziko) urychlují proces, zatímco offshore ho prodlužují až na 90 dní. Vliv korporátní struktury na onboarding se projevuje v prověřování vazeb; složité holdingy vyžadují dodatečné dokumenty. Zpráva PwC “KYC Risk Assessment 2025” zdůrazňuje: compliance rizika rostou o 40 % při víceúrovňovém vlastnictví.

Co zpomaluje onboarding ve společnosti?

Ilustrace k oddílu „Co zpomaluje onboarding ve společnosti?“ v článku „Jak struktura podnikání ovlivňuje onboarding v bance“

Prvky obchodní struktury, jako vícestupňové holdingové řetězce a skrytí koneční vlastníci, často zpomalují nebo ztěžují onboarding, vytvářejí překážky při ověřování a adaptaci nových zaměstnanců nebo partnerů. Ve velkých firmách tyto faktory vedou k zamotaným rolím, nejasným oblastem odpovědnosti a zpožděním v přístupu k informacím, což snižuje efektivitu procesu. V reálných případech optimalizace takových struktur urychlila onboarding o 20–30%, zvýšila zapojení a snížila fluktuaci.

Vícestupňové holdingové řetězce a koneční vlastníci

Vícestupňové holdingové struktury jsou jednou z nejčastějších příčin prodlouženého onboardingu, zejména v bankovním a korporátním prostředí. Čím více úrovní vlastnictví a mezilehlých společností, tím obtížnější je pro banku nebo partnera obnovit skutečný obraz kontroly a odpovědnosti. Ověření UBO (Ultimate Beneficial Owner) se v takových případech proměňuje ve vícestupňový audit: je potřeba nejen formální struktura, ale i potvrzující dokumenty pro každou úroveň řetězce, včetně trustů, nominálních ředitelů a akcionářů.
V praxi to prodlužuje cyklus onboardingu o 3–6 týdnů, a někdy i déle, pokud je část dokumentů v různých jurisdikcích nebo vystavena podle neslučitelných standardů. V EU situaci zhoršují požadavky AML a GDPR, kde nedostatečná transparentnost automaticky zvyšuje rizikový profil klienta. V jednom z případů COREDO vedla optimalizace struktury — snížení počtu holdingových úrovní a přímé zveřejnění konečných vlastníků — ke zkrácení onboardingu z 45 do 14 dní a odstranění dodatečných compliance signálů ze strany banky.

Více jurisdikcí: EU vs Asie vs offshory

Multijurisdikční onboarding téměř vždy vyžaduje více času a zdrojů, ale jeho složitost silně závisí na zvolených zemích. Například společnosti v EU se potýkají s přísnějšími požadavky na ekonomickou přítomnost, zdroje prostředků a daňovou transparentnost. To činí onboarding předvídatelnějším, ale pomalejším — zejména u struktur s mezinárodními operacemi.
V Asii je situace často jiná. Právní formy jako Pte Ltd v Singapuru procházejí onboardingem rychleji díky digitálním rejstříkům (ACRA, BizFile+), minimálnímu základnímu kapitálu a srozumitelnému korporátnímu uspořádání. Nicméně i zde může multijurisdikčnost hrát proti podnikání, pokud struktura obsahuje offshore prvky nebo existuje nesoulad mezi skutečnou činností a deklarovanou jurisdikcí. V praxi dokáže správná volba země registrace a právní formy zkrátit dobu onboardingu 1,5–2krát bez ztráty kvality compliance.

Multitenantnost a outsourcing úrovní

Model multitenantnosti (multitenancy) a rozsáhlý outsourcing provozních funkcí vytvářejí další složitosti při onboardingu, zejména pro fintech a SaaS platformy. Banky a platební poskytovatelé čím dál častěji vyžadují ověření nejen právnické osoby, ale i všech kategorií uživatelů systému: administrátorů, operátorů, partnerů a někdy i klientů platformy.
Každá další úroveň přístupu zvyšuje rizika z hlediska AML, ochrany dat a provozní bezpečnosti. V důsledku se proces onboardingu prodlužuje o 20–30%, protože je třeba podrobný popis rolí, přístupových práv a kontrolních mechanismů. Podle zprávy McKinsey Fintech Onboarding 2025 společnosti, které předem formalizují architekturu uživatelů a outsourcingových dodavatelů, procházejí onboardingem výrazně rychleji a s menším počtem doplňujících dotazů ze strany bank.

Nesoulad mezi OSVČ, s.r.o. a partnerstvími vůči požadavkům banky

Volba právní formy přímo ovlivňuje rychlost a složitost onboardingu. OSVČ obvykle absolvují ověření rychleji — 3–5 pracovních dnů — díky jednoduché struktuře, jednomu konečnému vlastníkovi a minimálnímu balíčku dokumentů. Nicméně taková forma není vždy vhodná pro škálovatelný byznys nebo mezinárodní operace.
S.r.o. a partnerství vyžadují hlubší prověrku: akcionáře, rozdělení podílů, korporátní rozhodnutí, podpisy a odpovědnost stran. To prodlužuje dobu onboardingu na 2–4 týdny a zvyšuje pravděpodobnost doplňujících dotazů ze strany banky. V mezinárodní praxi jsou formy jako Pte Ltd nebo single-member LLC často považovány za optimální kompromisy: zachovávají transparentnost pro compliance a zároveň nezatěžují proces nadbytečnou korporátní složitostí.

Jak podniková struktura ovlivňuje AML/KYC

Ilustrace k oddílu „Jak podniková struktura ovlivňuje AML/KYC“ ve článku „Jak podniková struktura ovlivňuje onboarding v bance“
Podniková struktura přímo ovlivňuje AML/KYC prověrky tím, že určuje složitost identifikace rizik, transparentnost operací a souladu s regulatorními požadavky. Čím složitější korporátní struktura, tím důkladnější je potřeba analýzy řetězců vlastnictví a UBO, aby bylo možné vyhnout se pokutám a zablokování účtů. Ve skutečných případech transparentní schémata urychlují schválení o 30–50 % a připravují půdu pro podrobnou analýzu klíčových aspektů.

Transparentnost vlastnických řetězců a skutečných konečných vlastníků

Transparentnost řetězců vlastnictví je klíčovým faktorem pro AML/KYC, protože právě skrze ni banka nebo regulátor určuje skutečnou kontrolu nad podnikem. V centru pozornosti kontroly je vždy UBO (Ultimate Beneficial Owner): fyzické osoby, které přímo nebo nepřímo kontrolují společnost. Čím více úrovní vlastnictví, nominálních držitelů a mezilehlých struktur, tím vyšší je rizikový profil a tím hlubší analýza je potřeba.
V EU korporátní ověření téměř vždy zahrnuje požadavek na oficiální registry, zápisy akcionářů (shareholder registers), jakož i čestná prohlášení o konečných beneficientích. U holdingových struktur banky navíc vyžadují důkazy o faktické kontrole: smlouvy o řízení, dohody o hlasování (voting agreements), trust deeds. V praxi absence jasně zdokumentovaného řetězce vlastnictví vede nejen ke zpožděním, ale k opakovaným kolům KYC a dočasnému pozastavení onboardingu, dokud nejsou nejasnosti odstraněny.

Zdroje prostředků a ekonomické odůvodnění podnikání

Kontrola zdrojů prostředků (SOF) a zdrojů bohatství (SOW) je jedním z nejcitlivějších kroků v rámci AML. Bankovní onboarding podniku vyžaduje nikoli pouhá prohlášení, ale prokazatelnou logiku: odkud peníze pocházejí, jak se tvoří tržby a zda odpovídají deklarovanému obchodnímu modelu. Smlouvy s klienty, účetní závěrky, daňová přiznání a auditorská stanoviska tvoří základní soubor důkazů.
Zvláštní pozornost se věnuje ekonomickému odůvodnění operací: zda obrat odpovídá rozsahu týmu, infrastruktuře a trhu působnosti. Pokud struktura podniku nevysvětluje finanční toky, banka zvyšuje hodnocení rizika a požaduje další prověrky. V praxi předem připravené SOF/SOW memoranda, která propojují strukturu společnosti s jejími příjmy, mohou výrazně urychlit onboarding a snížit pravděpodobnost odmítnutí nebo omezení účtů.

Protistrany, multitenantnost, důvěryhodné osoby

AML/KYC dávno překročilo rámec kontroly jedné společnosti — dnes se analyzuje celý ekosystém kolem podnikání. Banky hodnotí protistrany, partnery, důvěryhodné osoby a poskytovatele služeb, zejména pokud mají přístup k účtům, datům nebo operacím. Přítomnost agentů, nominálních ředitelů nebo zmocněnců automaticky zvyšuje úroveň prověření a vyžaduje dodatečné odůvodnění jejich role.
Multitenancy (multitenancy) při onboardingu ještě více zvyšuje rizika: pokud platforma obsluhuje více klientů nebo nájemců, banka musí rozumět tomu, jak jsou odděleny přístupy, odpovědnosti a finanční toky. Absence jasného modelu kontroly proměňuje podnik v potenciální AML riziko. V důsledku toho společnosti, které předem formalizují seznam protistran, role důvěryhodných osob a architekturu přístupů, procházejí onboardingem rychleji a s menším počtem compliance dotazů.

Porovnání zapracování struktur (tabulka)

Typ struktury Průměrná doba onboardingu Riziko dodatečných požadavků Požadavky banky Důkazy SOF Doporučení ke zjednodušení
OSVČ 3–7 dní Nízké Pas, adresa Osobní příjmy Vhodné pro startupy
s.r.o./LLC (Pte Ltd) 10–21 dní Střední Stanovy, akcionáři Audit, smlouvy Centralizovat UBO
Holding (jednoúrovňový) 21–45 dní Vysoké Struktura vlastnictví Skupinový audit Likvidovat SPV
Vícevrstvý holding 45–90 dní Kritické Kompletní řetězec UBO Podrobný SOF Restrukturalizace do EU/Asie
Pobočka zahraniční společnosti 30–60 dní Vysoké Dokumenty mateřské společnosti Korporátní záruky Místní registrace
Typy obchodních struktur pro banky a onboarding OSVČ vs s.r.o. v bance jsou v porovnání zřejmé: jednoduchost urychlí proces o 70 %.

Optimalizace struktury podnikání pro onboarding

Ilustrace k oddílu «Optimalizace struktury podnikání pro onboarding» v článku «Jak struktura podnikání ovlivňuje onboarding v bance»
Aby se zrychlil onboarding, je třeba začít optimalizací struktury podnikání a toho, jak jsou v ní zabudovány role, procesy a dokumenty. V krokových doporučeních k optimalizaci struktury podnikání za účelem zrychlení onboardingu je prvním logickým krokem provést poctivý audit: pochopit, co už funguje, kde jsou mezery a které artefakty (předpisy, organizační struktura, znalostní báze) je třeba aktualizovat nebo vytvořit od nuly.

Audit struktury a dokumentace – co zkontrolovat

Audit není formální kontrola složky s dokumenty, ale diagnostika toho, jak podnik vypadá očima banky nebo compliance pracovníka. V první řadě se ověřuje správnost UBO: souhlasí‑li údaje ve stanovách, registrech, plných mocích a ve skutečném řízení. I malé nesrovnalosti — odlišné formulace rolí, zastaralé adresy, bývalí ředitelé — automaticky zpomalují onboarding.
Druhý blok tvoří korporátní dokumenty: stanovy, smlouvy akcionářů, plné moci, usnesení představenstva. Ty by neměly jen existovat, ale logicky vysvětlovat, kdo za co odpovídá. V praxi COREDO je audit vždy doplněn kontrolními seznamy pro lokální registry (například ACRA v Singapuru), aby se předem vyřešily otázky banky a neprocházel se KYC v několika iteracích.

Možnosti restrukturalizace vlastnického řetězce

Vlastnický řetězec přímo ovlivňuje rychlost onboardingu: každá další úroveň znamená nové dokumenty, dotazy a kontroly. V praxi banky negativně reagují na «mrtvá» SPV, která neprovádějí provozní činnost, ale jsou součástí struktury. Jejich likvidace nebo konsolidace často přináší okamžitý efekt — snížení rizikového skóre a zkrácení lhůt posuzování.
Centralizace UBO — jeden z nejefektivnějších kroků: když je kontrola a ekonomický zájem soustředěn na srozumitelném místě, compliance má jednodušší rozhodování. V řadě případů přesun mateřské společnosti do jurisdikce s transparentními registry (například Singapur) snižoval počet dotazů ze strany bank a odstraňoval potřebu dodatečných právních posudků (legal opinions), což urychlovalo onboarding o týdny.

Příprava balíčku dokumentů a memorandumů

Ideálně nastavená struktura sama o sobě nezrychlí onboarding bez správně připravených dokumentů. Banky hodnotí nejen fakta, ale i to, jak jasně jsou prezentována. Memoranda s transakčním profilem by měla popisovat: typy operací, objemy, měny, geografii a role stran — bez vágních formulací.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat oznámením o verifikaci a očekávaným změnám v podnikání. Pokud se o nich banka dozví dodatečně, téměř vždy to vede k opakované kontrole. Předem připravený balíček dokumentů umožňuje projít onboardingem v jednom cyklu, místo aby se k němu vracelo po každém dotazu compliance.

Digitální verifikace a integrace: e-KYC, API

Digitalizace onboardingu je jedním z nejpodceňovanějších zrychlovačů. Použití e-KYC, automatizovaných kontrol a white‑label řešení pro B2B snižuje manuální zátěž a počet chyb v datech. V praxi to zkracuje dobu prověrek až o 50 %, zejména pro společnosti s rozprostřenými týmy.
Integrace KYC procesů s CRM a interními znalostními bázemi umožňuje uchovávat a aktualizovat data centrálně. V důsledku toho při opětovném onboardingu nebo změně banky podnik nezačíná proces od nuly, ale využívá již ověřená a aktuální data, což výrazně snižuje tření (friction).

Strategie zapracování napříč jurisdikcemi

Multijurisdikční onboarding vyžaduje strategii, nikoli reaktivní kroky. Pro evropské banky je důležité předem zohlednit požadavky na apostilu, překlad dokumentů a potvrzení ekonomické přítomnosti. Pokud tyto kroky nejsou zapracovány do plánu, proces se protahuje na měsíce.
V Asii jsou důrazy jiné: klíčovými faktory se stává právní forma společnosti a lokální řízení. Pte Ltd s rezidentním ředitelem a transparentní strukturou je bankami často vnímána jako nízkorizikový model. Promyšlený výběr jurisdikce a pořadí onboardingu umožňuje rozložit zátěž a vyhnout se situacím, kdy zamítnutí v jedné zemi blokuje celou skupinu.

Nástroje bank pro zavádění nových klientů

Ilustrace k oddílu «Nástroje bank pro onboarding» v článku «Jak struktura podnikání ovlivňuje onboarding v bance»
Technické a provozní nástroje bank a fintechu, které ovlivňují průběh onboardingu, určují, jak rychle, bezpečně a bezbolestně klient projde všemi fázemi ověření a registrace. Od toho, jak jsou nastaveny systémy hodnocení rizika, používání velkých dat a AI pro automatizaci posouzení, přímo závisí konverze, míra odmítnutí a celková uživatelská zkušenost při onboardingu.

  1. Systémy hodnocení rizika a AI pro automatizaci posouzení Velká data v personalizaci onboardingu a AI pro automatizaci firemního onboardingu identifikují složité struktury. Personalizovaný onboarding firem zvyšuje úspěšnost.
  2. Multitenancy a white-label onboarding pro B2B Multitenancy v onboardingu usnadňuje distributorům, ale vyžaduje dodatečné prověrky.

Časté důvody odmítnutí a jak se jim vyhnout

Časté důvody odmítnutí a jak se jim vyhnout (s případy) jsou přímo spojené s tím, jak transparentně odhalujete UBO, do jaké míry reálná činnost odpovídá deklarované a jak vaše transakce vypadají z pohledu compliance oddělení banky. V následujících blocích rozebereme typické scénáře odmítnutí, podíváme se na reálné případy a ukážeme, jak předem nastavit procesy, aby nedošlo k odmítnutí.

Typické důvody odmítnutí: netransparentní UBO a podezřelé transakce

Rizika odmítnutí při onboardingu kvůli složité podnikové struktuře, 35 % případů. Protiopatření: vysvětlující dopisy. Případ COREDO: holding z Asie prošel po SOF.

Případy a šablony (přílohy)

Níže — praktické případy a pracovní šablony, které se používají ke zrychlení onboardingu a snížení compliance rizik v reálných projektech.

Případ 1. Zahraniční holding v evropské bance

Úkol: projít bankovním onboardingem složité holdingové struktury v EU bez opakovaných kol KYC. Přístup: audit struktury → zjednodušení vlastnického řetězce → příprava SOF memoranda. Výsledek: doba onboardingu zkrácena z 60 na 18 dní, hodnocení rizika sníženo, účet otevřen bez omezení.

Případ 2. SMB s platformou s více nájemci ve fintech bance

Úkol: onboarding platformy s několika nájemci a rozděleným přístupem. Přístup: strukturování provozní společnosti ve formátu Pte Ltd, formalizace rolí uživatelů, integrace KYC přes API. Výsledek: úspěšný onboarding za 12 dní bez dodatečných požadavků compliance.

Šablona memoranda o zdrojích prostředků (SOF)


Memorandum o zdrojích prostředků

1. Popis podnikání
   Krátký popis činnosti, trhů a provozního modelu.

2. Zdroje prostředků
   Smlouvy, finanční výkazy, audit, daňová přiznání.

3. Vlastnická struktura
   Diagram skupiny a popis role UBO.

Podpis UBO: ____________________
Datum: ___________________________

Klíčová zjištění a kontrolní seznam pro vedoucího/marketéra/právníka

  • Struktura podnikání — hlavní faktor rychlosti onboardingu. Jurisdikce, právní forma společnosti a hloubka holdingu ovlivňují termíny více než samotná banka nebo fintech. Jednoduchá struktura může zkrátit onboarding 2–3krát.
  • Víceúrovňové holdingy = zvýšené AML riziko. Každá další úroveň vlastnictví automaticky zvyšuje počet KYC dotazů, riziko zamítnutí a dobu vyřízení. „Mrtvé“ SPV téměř vždy působí proti vám.
  • Transparentní UBO a logický SOF řeší až 50 % problémů. Banky hodnotí nejen dokumenty, ale i konzistenci příběhu: kdo vlastní, proč struktura existuje a jak se vydělávají peníze.
  • Multijurisdikčnost je třeba navrhovat, ne „opravovat“. EU, Asie a offshore vyžadují odlišný přístup. Nesprávné pořadí onboardingu může zablokovat celou skupinu společností.
  • Právní forma — strategické rozhodnutí, ne formalita. Pte Ltd a single-member LLC často poskytují nejlepší rovnováhu mezi rychlostí, průhledností a škálovatelností.
  • Digitální onboarding a e-KYC jsou skutečný zrychlovač, ne trend. Integrace API, CRM a KYC systémů snižuje dobu prověření až o 50 % a snižuje lidský faktor.
  • Onboarding je úkol s ROI, ne „právní rutina“. Každý týden zpoždění znamená ztracené obchody, partnery a cashflow. Restrukturalizace se téměř vždy vyplatí.
  • Příprava rozhoduje více než volba banky. Společnosti, které přicházejí s auditem, memorandy a srozumitelným schématem, projdou onboardingem v jednom cyklu — bez opakovaných kontrol.
Pokud plánujete onboarding, škálování nebo změnu banky — začněte auditem struktury, ne podáním žádosti. Týmy jako COREDO to dělají systematicky: odhalují rizika předem a zkracují lhůty ne o procenta, ale o týdny.
ZANECHTE NÁM KONTAKTNÍ ÚDAJE
A ZÍSKEJTE KONZULTACI

    Kontaktováním nás souhlasíte s tím, že vaše údaje budou použity pro účely zpracování vaší žádosti v souladu s naší Zásadou ochrany osobních údajů.