Nikita Veremeev
21.12.2025 | 6 minutové čtení
Aktualizováno: 21.12.2025
Banky Litvy odmítají 40–60% žádostí o otevření účtu pro nerezidenty: to není náhoda, ale důsledek přísných požadavků Banky Litvy a zpřísňování AML v Litvě pod tlakem EU a FATF. Představte si: váš byznys z Asie nebo SNS je připraven vstoupit na evropský trh, ale účet blokují kvůli “nedostatečné substance”. V tomto článku rozeberu, proč se litevské banky staly přísnější, než se zdá, a poskytnu krok za krokem plán, jak projít bankovním due diligence bez ztráty času a reputace. Přečtěte si až do konce: získáte kontrolní seznamy, případové studie z praxe COREDO a strategie, které fungovaly pro desítky klientů.
Kontext a faktory zpřísnění
Evropské standardy FATF se přeměnily na národní právo Litvy a posílily dohled Litevské centrální banky nad sledováním transakcí a vykazováním do litevského FIU. Od roku 2024 MiCA a DORA zvýšily laťku: banky nyní hodnotí nejen dodržování předpisů (compliance), ale i provozní odolnost, zejména u fintech. Praxe COREDO potvrzuje: počet dozorových přezkumů (supervisory reviews) vzrostl o 35 %, a monitoring sankcí se kvůli seznamům OFAC a EU stal každodenní realitou. Trendy zpřísňování kontrol u kryptoměn a přeshraničních plateb proměňují Litvu v “bránu do EU” s vysokým vstupním prahem.
Jak litevské banky zavádějí compliance
Banky zavádějí přístup založený na riziku, kde požadavky KYC v Litvě se kombinují s automatizovanou kontrolou. Naše zkušenost v COREDO ukázala: 70 % blokací: z důvodu slabého bankovního due diligence.
Onboarding: kontrola při otevírání účtu v Litvě
Při otevírání bankovního účtu v Litvě pro nerezidenty je důraz na postupech KYC/KYB, CDD a zveřejnění UBO. registrace společnosti pro bankovní účet v Litvě vyžaduje důkazy o ekonomické substanci – smlouvy s partnery z EU, kancelář nebo zaměstnanci. Dokumenty: stanovy, rejstřík akcionářů, doklad o adrese. Tým COREDO nedávno připravil balíček pro asijský fintech, přidal smlouvy na 500k EUR, účet otevřeli za 10 dní.
Monitorování transakcí a spouštěče pro SAR/STR
Monitorování transakcí v reálném čase přes TMS zachycuje strukturování plateb (smurfing) a prahové hodnoty (od 15k EUR). AML automatizace snižuje falešné pozitivy, ale litevské banky požadují AML/CFT politiku s KRI. Řešení vyvinuté v COREDO integrovalo API pro Know Your Transaction – klienti snížili STR o 40 %.
Sankce a rizika korespondenčního bankovnictví
Screening sankcí a riziko korespondenčního bankovnictví v EU blokují platby z jurisdikcí s vysokým rizikem. Banky kontrolují status PEP a reputační due diligence. Praxe COREDO potvrzuje: potvrzení bankovního referenčního dopisu minimalizuje rizika mezibankovní korespondence.
Důvody zamítnutí bankou v Litvě
Odmítnutí narůstají kvůli offshore strukturám bez substance a slabému prokázání zdroje prostředků. Litevské banky aplikují EDD pro 80% nerezidentů.
- Neprůhledný UBO: zveřejněte řetězec vlastnictví s apostilou.
- Chybějící economic substance: přiložte smlouvy v EU a výpisy.
- PEP-rizika: předložte deklaraci a EDD-dokumenty.
- Podezřelé vzorce: vysvětlete transakce předem.
- Chybí AML Officer: jmenujte osobu s certifikací (CAMs).
- Slabý podnikatelský plán: zahrňte prognózy na 3 roky.
- Geografie s vysokým rizikem: doložte místní operace.
- Chybí ISMS: certifikát ISO27001.
- Falešné KYC: aktualizujte pasy a účty za služby (utility bills).
- Reputační signály: RDD zpráva.
Řešení od COREDO: pro každou položku: plán nápravy.
Specifika pro fintech/crypto a nerezidenty z Asie a SNS
Licencování EMI v Litvě a MiCA licence v Litvě ztěžují přístup: banky vyžadují důkazy o VASP. Pro Asii: litevské banky zpřísnily požadavky na nerezidenty kvůli multijurisdikčnímu KYB. Příklad COREDO: krypto ze Singapuru uspělo poté, co doplnilo požadavky na compliance pro crypto-fiat on-ramp.
Požadavky bank na společnosti a EMI/VASP
Bankovní požadavky na společnosti, EMI a VASP dnes dalece přesahují formální shodu s licencí nebo minimálním kapitálem. Pro banky se klíčovým stává kvalita řízení rizik, reprodukovatelnost procesů a schopnost společnosti řídit AML/CTF rizika v čase, nikoli „na papíře“. Právě ve fázi bankovního onboardingu se většina projektů setkává s odmítnutím — nikoli kvůli chybějící licenci, ale kvůli slabému governance, netransparentnímu zdroji prostředků, nedokončeným EDD postupům nebo absenci technologické infrastruktury pro monitoring.
Pro EMI a krypto-společnosti banky fakticky plní roli druhého regulátora: posuzují obchodní model, platební a krypto toky, vlastnickou strukturu, IT prostředí a kompetence klíčových osob. Po vstupu MiCA a zpřísnění dohledu nad TCSP se očekávání bank přiblížila požadavkům regulátorů — s důrazem na dokazatelnost, auditní stopu a řiditelné metriky rizika.
V této sekci rozebíráme, jaké konkrétní dokumenty, procesy a prvky korporátního řízení banky očekávají u EMI a VASP, kde při onboardingu probíhají „červené linie“ a které požadavky jsou kritické pro udržitelné bankovní služby, nikoli jednorázové otevření účtu.
EMI a platební poskytovatelé: jaké dokumenty jsou potřeba?
Pro získání licence EMI v Litvě banky a regulátor hodnotí nejen formální dokumentaci, ale i provozní připravenost. Kromě požadavků na počáteční kapitál (minimálně €350k) a ochranu klientských prostředků je kritické mít IT zálohování, segregované účty a postupy pro řízení incidentů. Základní balík zahrnuje podrobný obchodní plán, finanční prognózy na 3–5 let, popis platebních toků, AML/CTF politiku a IT architekturu. Při bankovním onboardingu se zvláštní pozornost věnuje reprodukovatelnosti procesů: kdo, jak a v jakých lhůtách rozhoduje o klientech a transakcích.
MiCA a krypto: dopad na banky a VASP
Zavedení MiCA posílilo konzervativní postoj bank vůči VASP a krypto společnostem. Pro Litvu to znamená povinné EDD pro klienty s P2P modely, on/off-ramp operacemi a interakcí s nekustodiálními peněženkami. Banky očekávají nasazení TMS (transaction monitoring systems), schopných sledovat krypto toky, identifikovat rizikové protistrany a propojit on-chain a off-chain data. Absence takové infrastruktury se často stává důvodem odmítnutí služby i při formálním souladu s MiCA.
korporátní řízení: AML důstojník, KRI, audit
Korporátní řízení — klíčový faktor pro důvěru bank. Jmenování AML důstojníka v Litvě předpokládá rezidentství nebo stabilní přítomnost, doloženou praxi a formalizovanou AML školicí matici pro tým. Regulátoři a banky očekávají ne pouhou nominální postavu, ale aktivní roli při rozhodování. Řízení AML programu by mělo zahrnovat KRI pro úroveň C‑level (alerty, MTTR, EDD případy), pravidelné interní audity a nezávislé zhodnocení efektivity. Takový přístup snižuje osobní rizika managementu a zvyšuje šance na stabilní bankovní servis.
Jak se připravit a projít bankovním prověřením
Bankovní due diligence není jednorázová kontrola dokumentů, ale hodnocení celkové připravenosti podnikání k řízení rizik. Přístup „sesbírat dokumenty na požádání“ téměř vždy prodlužuje onboarding nebo končí zamítnutím. Efektivní strategií je připravit bankovní balíček předem: strukturovanou sadu dokumentů, procesů a důkazů, která bance ukazuje předvídatelnost operací, transparentnost struktury a řiditelný AML rámec. Čím méně doplňujících dotazů má banka, tím vyšší je šance projít kontrolou v rozumném čase.
Dokumenty pro otevření účtu
Základní balík dokumentů by neměl být jen sebrán, ale logicky na sebe navazovat. Stanovy a údaje o UBO by měly souhlasit s podnikatelským plánem, smlouvami a skutečnými platebními toky. Banky věnují pozornost aktuálnosti apostil, čitelnosti vlastnické struktury a existenci AML politiky s pověřenou osobou. Důkaz provozní substance (kancelář, zaměstnanci, lokální přítomnost) se stává stále kritičtějším faktorem, zejména pro EMI a VASP.
| Dokument | Povinné | Důkazy |
|---|---|---|
| Stanovy společnosti | Ano | Apostila |
| Rejstřík UBO | Ano | Cestovní pasy |
| Podnikatelský plán | Ano | Prognózy na 3 roky |
| Smlouvy | Ano | Partneři z EU |
| Bankovní reference | Volitelné | Předchozí banka |
| AML politika | Ano | S pověřenou osobou |
| Důkaz provozní substance | Ano | Kancelář / zaměstnanci |
Jak potvrdit zdroj prostředků pro velké převody
Pro transakce od přibližně €50k banky automaticky aktivují prohloubenou kontrolu zdroje prostředků. Očekávají se potvrzující faktury, smlouvy, platební harmonogramy a logické propojení se deklarovaným modelem podnikání. Litevské banky často používají výběrové audity a křížové kontroly s účetnictvím a daňovými výkazy. Nesoulad částek nebo rozpor mezi dokumenty a skutečným pohybem prostředků je jedním z nejčastějších důvodů blokací.
Kontrolní seznam pro fintech / EMI / VASP
- API integrace s platebními bránami
- ISMS / ISO 27001 (nebo plán zavedení)
- TMS pro monitorování transakcí
RegTech řešení pro snížení nákladů na dodržování předpisů
Pro většinu finančních a kryptoprojektů náklady na dodržování předpisů stabilně sežerou 20–30% provozního rozpočtu, zejména v růstové fázi. Hlavním hnacím faktorem nákladů jsou manuální kontroly, vysoká míra falešně pozitivních spuštění a roztříštěná kontrolní infrastruktura. RegTech řešení umožňují přesunout compliance z manuálního nákladového centra do řízeného systému s měřitelným efektem, kde ROI 3x je dosaženo díky automatizaci, snížení MTTR a škálovatelnosti bez úměrného růstu týmu.
Hlavní řešení a jejich efekt
Klíčové RegTech nástroje přinášejí maximální efekt právě v propojení, nikoli jednotlivě. TMS snižuje šum alertů a odlehčuje analytikům, automatizovaný EDD urychluje onboarding a zvyšuje kvalitu prověrek, a outsourcing compliance umožňuje odstranit fixní náklady v rané fázi. Volba mezi in-house a outsourced modelem by měla vycházet z analýzy nákladů a přínosů: pro startupy a nové EMI/VASP je outsourcing většinou ekonomicky oprávněný.
| Řešení | Efekt | ROI |
|---|---|---|
| TMS | −70 % falešných pozitiv | ~6 měs. |
| RegTech EDD | Automatický screening a scoring | ~4x |
| Externí compliance | −50 % nákladů | Okamžitě |
Jak prezentovat RegTech řešení bance?
Pro banku není důležitý samotný dodavatel, ale schopnost řídit riziko. Při prezentaci RegTech řešení se zaměřte na konkrétní AML metriky: time-to-onboard <30 dní, počet SAR <5%, snížení MTTR a transparentní audit trail. Dále je vhodné ukázat integraci řešení do celkového rizikového rámce a připravenost škálovat bez zhoršení kontroly — to přímo zvyšuje důvěru banky a urychluje onboarding.
Preventivní opatření proti reputačním rizikům
Pro banky je apetit vůči sankčním a reputačním rizikům extrémně nízký, zejména vůči fintech, EMI a VASP. I formální splnění požadavků nezaručuje poskytování služeb, pokud je profil klienta vnímán jako potenciálně toxický pro reputaci banky. Proto jsou preventivní opatření důležitější než reaktivní: cílem není «bojovat s odmítnutími», ale snižovat pravděpodobnost jejich vzniku prostřednictvím transparentního modelu, řízených rizik a ochoty k dialogu s bankou.
Co dělat při odmítnutí bankou: jak se odvolat
Odmítnutí bankou není konec, ale signál o slabém místě v profilu rizika. Prvním krokem je oficiálně požádat o důvody odmítnutí, i když jsou formulovány obecnými frázemi. Dále se připravuje plán nápravy: co přesně bylo zlepšeno (EDD, původ prostředků, řízení (governance), IT-kontrola) a v jakých termínech. Opětovné podání je možné pouze s doplňujícími důkazy — aktualizovanými dokumenty, politikami a metrikami. Banky pozitivně reagují na strukturovaný a profesionální přístup, nikoli na emotivní apelace.
- Požádat o důvody odmítnutí
- Připravit plán nápravy
- Opětovné podání s doplňujícími dokumenty
Jak minimalizovat reputační rizika
Minimalizace reputačních rizik začíná rámcem Risk & Due Diligence (RDD), zabudovaným do onboardingu a provozního modelu. To zahrnuje odmítnutí zjevně vysoce rizikových jurisdikcí, netransparentních struktur a klientů s nejasným zdrojem prostředků. Je důležité dokumentovat logiku akceptace rizika a pravidelně přezkoumávat profil rizika. Pro banku je to signál, že společnost vědomě řídí svou expozici a nepřenáší odpovědnost na banku poskytující služby.
Případové studie a příklady
Praxe bankovního onboardingu a regulačních prověrek ukazuje, že odmítnutí jsou častěji spojena ne s formálními požadavky, ale s vnímáním rizika. Níže jsou typické případy, kde cílené změny ve struktuře, řízení (governance) a v AML-systému umožnily odstranit klíčové námitky banky a projít prověrkou bez změny jurisdikce nebo obchodního modelu.
Případ 1: Asijský EMI — odmítnutí kvůli UBO
Projekt byl odmítnut na úrovni bankovního due diligence kvůli netransparentnímu zveřejnění UBO a absenci místní přítomnosti. Po zásahu COREDO byla upravena struktura substance: potvrzeny kancelář, zaměstnanci a provozní funkce v EU, aktualizována dokumentace k UBO a risk memo pro banku. V důsledku toho byl přehodnocen rizikový profil a účet byl otevřen bez dalších podmínek.
Případ 2: Krypto-VASP dle MiCA — absolvování EDD
VASP čelil zesílenému EDD kvůli P2P operacím a on/off‑ramp interakcím. Řešení spočívalo v integraci TMS s možností monitorování krypto-transakcí a formalizaci AML postupů podle požadavků MiCA. Po předvedení monitorovacího systému a audit trail banka schválila obsluhu s pravidelným reportingem.
Případ 3: Společnost ze SNS — snížení profilu vysokého rizika
Společnost s beneficiáři ze SNS byla bankou klasifikována jako vysoce riziková. Tým se soustředil na prokázání skutečného ekonomického propojení s EU: smlouvy s partnery z EU, potvrzené platební toky a místní řízení. To umožnilo přesunout zaměření hodnocení z původu na faktický obchodní model a projít onboardingem.
Závěr
Odmítnutí litevských bank při otevírání účtů nerezidentům nejsou anomálií ani «neúspěchem konkrétní banky», ale systémovým důsledkem zpřísnění dohledu ze strany Banky Litvy, EU a FATF. V současné realitě banky hodnotí společnosti jako trvalé riziko, nikoli jako jednorázového klienta: je důležité nejen vyhovovat požadavkům v okamžiku onboardingu, ale i prokázat schopnost řídit AML/CTF rizika v dlouhodobém horizontu.
Klíčový závěr je prostý: bankovní due diligence dnes znamená prověření obchodního modelu, řízení a infrastruktury, nikoli složky s dokumenty. Ekonomická substance, průhledný UBO, řízené monitorování transakcí, přítomnost AML odpovědné osoby a reprodukovatelné postupy jsou důležitější než formální existence licence nebo kapitálu. Zejména se to týká fintech, EMI a VASP, kde banky fakticky plní roli druhého regulátora.
Praxe COREDO ukazuje: většinu odmítnutí lze předejít nebo úspěšně napadnout, pokud k procesu přistupujete systematicky — připravit bankovní balíček dopředu, sestavit nápravný plán, využívat RegTech a mluvit s bankou jazykem rizika, KPI a důkazních podkladů. Takový přístup šetří měsíce času, snižuje reputační ztráty a umožňuje budovat udržitelné bankovní služby, nikoli jednorázové otevření účtu.
Pokud plánujete vstup na trh EU přes Litvu, otázka není «otevřou účet», ale nakolik jste připraveni na úroveň kontroly, kterou banky považují za normu. Příprava na tuto úroveň je klíčem k úspěšnému onboardingu.