Praní peněz: tři etapy, zákony EU a jak chránit byznys

Obsah článku

Praní peněz není abstraktní hrozba „někde v offshore zónách“: podle odhadu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se ve světě ročně vypere 2–5 % globálního HDP, tedy 800 miliard až 2 biliony dolarů. Pokud firma přijímá platby, otevírá účty klientům nebo pracuje s kryptoaktivy, otázka nezní „může se nás to týkat“, ale co konkrétně prověří jako první partnerská banka a regulátor.

Ke dni 15. listopadu 2026 platí v EU a v Česku podle příslušných zákonů a nařízení konkrétní prahy pro kontrolu klienta, lhůty uchovávání dokumentů a sankce za porušení. V tomto článku rozebíráme tři etapy praní peněz, odpovědnost firmy a to, jak COREDO staví ochranu prostřednictvím zajištění AML v outsourcingu.

  • Praní peněz dosahuje ročně 2–5 % světového HDP — 800 miliard až 2 biliony dolarů (odhad UNODC).
  • Od 10. července 2027 se v EU zavádí jednotný limit hotovostních plateb ve výši 10 000 EUR (podle článku 80 Nařízení (EU) 2024/1624).
  • V Česku zákon č. 253/2008 Sb. stanovuje práh identifikace klienta na 1 000 EUR a práh úplné kontroly klienta (CDD) na 15 000 EUR (§7, §9).
  • Podle Směrnice (EU) 2015/849 musí horní hranice pokuty za závažné porušení AML u fyzické osoby ve finančním sektoru činit nejméně 5 000 000 EUR (podle článku 59(3)(b)).
  • V Česku se porušení pravidel identifikace klienta trestá pokutou až 10 000 000 Kč, při systematickém porušování ze strany finančních institucí až 130 000 000 Kč nebo 10 % ročního obratu (§44 zákona č. 253/2008 Sb.).
  • Legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) se trestá odnětím svobody od 6 měsíců do 10 let podle závažnosti.
  • Dokumenty o klientech je třeba uchovávat minimálně 5 let od skončení obchodního vztahu, s možným prodloužením o dalších 5 let (Nařízení (EU) 2024/1624, čl. 77).

Co je praní peněz: definice, tři etapy a rozsah problému

Ilustrace k sekci „Co je praní peněz: definice, tři fáze a rozsah problému“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Praní peněz je proces, který přeměňuje výnosy z trestné činnosti na navenek legální prostředky a skrývá jejich skutečný původ. UNODC jej popisuje jako proces, který obvykle probíhá ve třech etapách: umístění (placement), vrstvení (layering) a integrace (integration).

Nejde o jednorázovou operaci, ale o posloupnost kroků: nejprve nelegální peníze vstoupí do finančního systému, poté se jejich stopa zamotá řetězcem transakcí a teprve následně se prostředky vrátí vlastníkovi jako navenek legální kapitál.

Přesnou velikost problému nelze změřit vzhledem ke skrytému charakteru takových operací, ale orientační hodnoty existují: podle UNODC se ročně vypere 2–5 % světového HDP, tedy 800 miliard až 2 biliony dolarů.

Pozor: žádný regulátor nezveřejňuje přesnou částku vypraných peněz za daný rok — jakékoli takové číslo je odhadem na základě nepřímých dat, nikoli statistikou transakcí.

Pro firmu to znamená jedno: banky, platební poskytovatelé a regulátoři v EU vycházejí z toho, že riziko praní peněz existuje u jakéhokoli klienta, dokud se neprokáže opak. Proto je kontrola klienta a monitoring transakcí povinný téměř ve všech odvětvích — od bank a platebních institucí až po realitní makléře a obchodníky s drahými kovy.

Etapa 1. Umístění (Placement): jak nelegální peníze vstupují do finančního systému

Ilustrace k sekci „Fáze 1. Umístění (Placement): jak se nelegální peníze dostávají do finančního systému“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Umístění je první a pro pachatele nejzranitelnější etapa: hotovost nebo jiné výnosy z trestné činnosti je třeba zavést do bankovního nebo platebního systému. Nejčastěji se to děje rozdělením velké částky na menší platby (tzv. „smurfing“), fiktivními fakturami za neexistující zboží nebo služby, mícháním nelegálních prostředků s tržbami legálního byznysu nebo nákupem cizí měny, cenných papírů či pojistek za hotové.

Právě na etapě umístění staví regulátoři hlavní bariéru: od 10. července 2027 platí v EU jednotný limit hotovostních plateb ve výši 10 000 EUR pro platby mezi firmou a klientem (Nařízení (podle článku 80 Nařízení (EU) 2024/1624) — nad tuto částku nelze hotovostní platbu přijmout, s výjimkou jednotlivých případů výslovně uvedených v nařízení.

Další bariérou je povinnost provádět kontrolu klienta u hotovostních operací od 3 000 EUR, i když firma ještě nesplnila formální práh CDD (podle článku 19(4) Nařízení (EU) 2024/1624). V Česku je tato logika zakotvena národně: zákon č. 253/2008 Sb. stanovuje práh identifikace klienta na 1 000 EUR — je třeba ji provést, jakmile je zřejmé, že obchod tuto hranici překročí (§7). O tom, co se za poslední roky změnilo v postupech KYC/AML, jsme psali v článku „Požadavky KYC a AML v EU a SNS: co se mění v letech 2025–2028“.

Etapa 2. Vrstvení (Layering): jak se zametá stopa transakcí

Ilustrace k sekci „Fáze 2. Vrstvení (Layering): jak se zakrývá stopa transakcí“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Vrstvení je nejsložitější etapa: peníze už zavedené do systému prochází řetězcem transakcí, aby se zamotala kontrolní stopa. Typické postupy jsou převody prostředků mezi účty v různých zemích, nákup a prodej aktiv bez ekonomického smyslu nebo využívání prázdných společností ve více jurisdikcích za sebou.

Proč je tuto etapu nejtěžší prokázat? Protože každá jednotlivá transakce může vypadat legálně — problém je vidět až při analýze celého řetězce, ne jedné operace.

Právě proto AMLR vyžaduje od povinných osob nikoli bodovou kontrolu, ale systém: hodnocení rizika klienta, monitoring operací v čase a sdílení informací uvnitř skupiny společností. Pachatelé praní peněz naopak obvykle směrují kapitál do zemí se slabým dohledem nebo do jurisdikcí, které méně ochotně spolupracují na žádostech o boj proti praní peněz. Jak se takový systém staví v praxi, jsme rozebrali v článku „Očekávání regulátorů ohledně rizikově orientovaného přístupu v oblasti AML“.

Etapa 3. Integrace (Integration): jak se „čisté“ peníze vracejí do byznysu

Ilustrace k sekci „Fáze 3. Integrace (Integration): jak se „čisté“ peníze vrací do byznysu“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Ve fázi integrace se prostředky vracejí vlastníkovi jako navenek legální kapitál: nákupem nemovitostí, podílů ve firmách, uměleckých děl nebo jiných drahých aktiv. Cílem je, aby byl původ peněz k nerozeznání od běžného legálního zisku.

Závěr pro byznys: pokud protistrana navrhuje obchod bez ekonomického smyslu — přeplatek, netypický řetězec zprostředkovatelů, vypořádání přes třetí země — je třeba to chápat nikoli jako „zvláštnost“, ale jako signál, že vás mohou využívat právě v této fázi.
Etapa Cíl pachatele Typické metody Co kontroluje compliance
1. Umístění zavést hotovost do systému smurfing, fiktivní faktury, nákup měny a pojistek práh identifikace (1 000 EUR), limit hotovosti (10 000 EUR)
2. Vrstvení zamotat stopu transakcí řetězce účtů v různých zemích, obchody bez ekonomického smyslu monitoring transakcí, rizikový rating klienta
3. Integrace legalizovat kapitál nákup nemovitostí, podílů, aktiv kontrola zdroje prostředků (EDD), skutečný vlastník

Odpovědnost za praní peněz: pokuty a osobní rizika ředitelů

Ilustrace k sekci „Odpovědnost za praní peněz: pokuty a osobní rizika jednatelů“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Odpovědnost se dělí na dvě roviny: trestní — za samotný fakt legalizace výnosů z trestné činnosti, a správní — za porušení požadavků AML povinnou osobou podle zákona, i když o praní peněz nebyl úmysl.

V Česku se legalizace výnosů z trestné činnosti (§216 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) trestá odnětím svobody až na 4 roky v základní skutkové podstatě, od 6 měsíců do 5 let za zatajení původu prostředků, od 1 roku do 6 let, pokud věc pochází z trestného činu nebo má velkou hodnotu či prospěch (odst. 3), od 2 do 8 let při spáchání organizovanou skupinou, ve vztahu k věci ze zvlášť závažného zločinu, značné hodnoty či prospěchu nebo při porušení důležité úřední povinnosti (odst. 4), a od 3 do 10 let při spáchání organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při hodnotě či prospěchu velkého rozsahu (odst. 5).

Na úrovni celé EU platí minimální hranice: Směrnice (EU) 2018/1673 zavazuje státy stanovit za praní peněz maximální trest odnětí svobody v délce nejméně 4 let (podle článku 5(2)) — jde o spodní hranici, národní zákon může být strožejší.

Porušení Česko, zákon č. 253/2008 Sb. EU, Směrnice (EU) 2015/849
Porušení identifikace/kontroly klienta pokuta až 10 000 000 Kč (§44(3)) maximální pokuta nejméně 2násobek prospěchu nebo 1 000 000 EUR (podle článku 59(2)(e))
Systematické porušení finanční institucí pokuta až 130 000 000 Kč nebo 10 % obratu (§44(4)(c)) maximální pokuta nejméně 5 000 000 EUR nebo 10 % ročního obratu — právnická osoba, úvěrová/finanční instituce (podle článku 59(3)(a))
Osobní odpovědnost vedoucího jako fyzické osoby osobní odpovědnost podle obecných norem o odpovědných osobách maximální pokuta nejméně 5 000 000 EUR (podle článku 59(3)(b))
Výmluvný příklad rozsahu důsledků pro banku — nikoli český, ale mezinárodní: v prosinci 2022 se Danske Bank A/S v USA přiznala k vině a souhlasila s konfiskací 2 miliard dolarů za nedostatky AML kontroly v estonské pobočce, přes kterou v letech 2008–2016 proteklo 160 miliard dolarů operací nerezidentů. Podrobněji o tom, jaké povinnosti v oblasti AML/CFT se nejčastěji porušují a k jakým pokutám to vede, pojednává materiál „Povinnosti AML/CFT: podrobnosti, kontrola, pokuty“ (dostupný v angličtině).

Jak praní peněz dopadá na byznys: banky, investice, reputace

Ilustrace k sekci „Jak praní peněz dopadá na byznys: banky, investice, reputace“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Pro konkrétní firmu praní peněz jen zřídka zůstává „cizím problémem“. Pokud přes vaše účty procházejí podezřelé operace, partnerská banka to zjistí dříve než regulátor — a první reakcí obvykle není pokuta, ale zablokování účtu nebo ukončení vztahu.

V praxi vychází reputační újma firmu často dráž než přímá pokuta: ztráta bankovního účtu znamená zastavení plateb a nová banka hodnotí právě historii předchozích zablokování.

U firem, které přitahují investice, riziko praní peněz v řetězci protistran snižuje hodnocení při due diligence a může zmařit obchod v závěrečné fázi — investor a jeho právníci prověřují nejen samotnou firmu, ale i její klienty, dodavatele a beneficienty.

Musí se malá firma s několika klienty z EU AML řešit opravdu vážně? Ano: povinnost uplatňovat opatření CDD/EDD podle zákona v Česku a podle nařízení v EU nezávisí na velikosti firmy — závisí na druhu činnosti a úrovni rizika konkrétního klienta.

Aktuální trendy regulace a to, na co se nyní zaměřují banky a regulátoři v EU, jsme shrnuli v článku „Boj proti praní špinavých peněz – aktuálnost a trendy AML“.

Varovné signály: jak rozpoznat praní peněz ve vlastních operacích

Ilustrace k sekci „Varovné signály: jak odhalit praní peněz ve vlastních operacích“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Většina případů zapojení firmy do schémat praní peněz nevypadá na první pohled jako trestný čin — vypadají jako „nepohodlný“, ale zdánlivě vysvětlitelný klient. Checklist toho, co prověřit před přijetím platby nebo zahájením vztahu:

  • Klient trvá na platbě v hotovosti v částkách blízkých limitu 10 000 EUR, nebo žádá rozdělení platby na několik menších.
  • Struktura obchodu je ekonomicky nesmyslná: přeplatek, zbyteční zprostředkovatelé, vypořádání přes třetí zemi bez vazby na smlouvu.
  • Skutečného vlastníka klienta je obtížné určit — ve struktuře je několik společností v různých jurisdikcích bez zjevného obchodního účelu.
  • Klient nebo jeho protistrana je registrována v zemi s vysokým rizikem nebo pod mezinárodními sankcemi.
  • Objem operací výrazně neodpovídá deklarované činnosti nebo finančním ukazatelům klienta.
  • Klient je politicky exponovaná osoba (PEP) nebo je s ní spojen, ale při onboardingu to nesdělí.
  • Klient nemůže nebo nechce v přiměřené lhůtě doložit dokumenty o původu prostředků.
Žádný z těchto signálů sám o sobě neznamená trestný čin, ale dva a více společně jsou důvodem pro zesílenou kontrolu (EDD), ne pro to nad tím kvůli obchodu zavřít oči.

Pokud jsou mezi protistranami firmy ze zemí s vysokým rizikem nebo pod sankcemi, zvláštní pozornost si zaslouží nastavení samotného screeningu — jak vybrat poskytovatele a nastavit prahy spouštění, jsme rozebrali v článku „Sankční screening protistran – výběr poskytovatele a nastavení prahů“.

Jak vybudovat ochranu proti praní peněz: kroky a lhůty

Ilustrace k sekci „Jak vybudovat obranu proti praní peněz: kroky a termíny“ v článku „Praní peněz: tři fáze, zákony EU a jak chránit firmu“

Níže je minimální postup pro firmu, která ještě nemá fungující systém ochrany proti praní peněz. Nejde o náhradu celého plánu zavedení AML compliance — podrobný krok-za-krokem plán s rolemi a dokumenty jsme rozebrali samostatně v článku „Zavedení AML compliance ve firmě: plán, dokumenty, role a termíny“.

  1. Hodnocení rizika firmy (1–2 týdny). Určit, jaké produkty, klienti, kanály a geografie nesou riziko praní peněz — bez toho bude jakýkoli následující postup neproporcionální.
  2. Prahy a postup identifikace klienta (1–2 týdny). Písemně zakotvit práh identifikace (1 000 EUR) a práh úplné kontroly klienta, CDD/EDD (15 000 EUR), podle zákona č. 253/2008, nebo podle Nařízení (EU) 2024/1624 pro firmy mimo Česko.
  3. Písemná vnitřní politika a systém vnitřních zásad (do 60 dnů od okamžiku, kdy se firma stala povinnou osobou). Tuto lhůtu přímo stanovuje zákon č. 253/2008 Sb. (§21, §21a) pro české povinné osoby.
  4. Jmenování kontaktní osoby a oznámení dozorovému orgánu (30 dnů na oznámení, 15 dnů na změny údajů). V Česku jde o oznámení FAÚ prostřednictvím datové schránky (§22 zákona č. 253/2008 Sb.).
  5. Nastavení běžného monitoringu a screeningu (od několika týdnů). Transakční monitoring a sankční screening musí fungovat nepřetržitě, ne jen při zahájení vztahu s klientem.
  6. Školení zaměstnanců a první cyklus reportingu (nepřetržitě). Program školení a postup podávání oznámení o podezřelých operacích musí být dokumentovány, a ne existovat „samo od sebe“.
Příklad: česká platební společnost se třemi klienty z EU a bez vlastní AML historie strávila zhruba 6 týdnů na hodnocení rizika, prahy identifikace a písemnou politiku, poté dalších 4 týdny na nastavení monitoringu a screeningu protistran, a jmenovala kontaktní osobu pro FAÚ během prvních 30 dnů fungování jako povinná osoba. Nejde o normativní lhůtu, ale o ilustraci realistického tempa pro firmu tohoto rozsahu.
Pokud má firma už část postupů hotovou, tento sled proběhne rychleji — úzkým místem bývá obvykle ne psaní dokumentů, ale jejich reálné uplatnění při onboardingu a monitoringu.

Typické chyby firem v ochraně proti praní peněz

  • Dokumenty se píšou „pro kontrolu“, a ne pro reálnou práci — politika existuje na papíře, ale zaměstnanci jednají jinak, a to se projeví při první kontrole regulátora nebo banky.
  • Prahy identifikace se prověří jen jednou při startu — a dál se nepřehodnocují, ačkoli se klientská báze a objem operací v čase mění.
  • Hotovost se přijímá bez ohledu na limit 10 000 EUR — díky tomu obchod formálně překračuje to, co firma může přijmout, a spadá pod samostatný reporting.
  • Skutečný vlastník se prověřuje jen u přímého klienta — ačkoli struktura s více jurisdikcemi vyžaduje prověření celého vlastnického řetězce.
  • Oznámení o podezřelé operaci se odkládá „do úplné jistoty“ — ačkoli zákon vyžaduje jej podat při důvodném podezření, ne po dokončení vlastního šetření.
  • Ředitel se domnívá, že odpovědnost je zcela na compliance oddělení — zatímco osobní odpovědnost vedoucího za systémová porušení je zakotvena jak v českém zákoně, tak v celoevropském nařízení.
  • AMLR z roku 2027 je chápán jako „problém příštího roku“ — přitom národní zákon a současný dohled už platí a přebudovat systém na nová pravidla je rychlejší, pokud je základ vybudovaný už nyní.

Rozbor konkrétních porušení, za která je mezinárodní byznys nejčastěji pokutován, přináší článek „6 častých porušení AML za které jsou pokutovány mezinárodní firmy“.

Jak COREDO pomáhá chránit byznys před riziky praní peněz

Ve společnosti COREDO od roku 2016 provázíme AML compliance pro platební instituce, vydavatele elektronických peněz, poskytovatele kryptoaktiv a další firmy v EU — od hodnocení rizik až po roli externí odpovědné osoby za compliance.

Prostřednictvím AML auditu prověřujeme, zda stávající systém identifikace, monitoringu a reportingu u klienta funguje tak, jak byl zamýšlen, a ukazujeme konkrétní mezery dříve, než je najde regulátor nebo banka.

Pokud firma nemá kapacitu udržovat interního specialistu s potřebnou kvalifikací, tuto roli zajišťuje externí MLRO — s přístupem k vedoucímu orgánu firmy a odpovědností za rozhodování o podezřelých operacích.

Pro onboarding klientů a beneficientů samostatně nabízíme KYC/KYB screening — právě zde se řeší prahy identifikace a kontroly, o kterých byla řeč výše.

Co dělat dál

Pokud firma ještě nemá žádný z výše uvedených postupů, není nutné hned najímat celý interní tým na procesy, které ještě nejsou vybudované. Pro začátek je užitečné zorientovat se v základních pojmech a logice AML compliance — tomu se věnuje materiál „Co je AML-compliance a jak ji zavést“.

Pokud se v textech regulátora objeví málo srozumitelná zkratka AML/CFT, než budete číst dál, stojí za to nahlédnout do materiálu „Co znamená zkratka AML/CFT“ (dostupný v angličtině).

Pokud postupy existují, ale není jasné, jak jsou funkční v praxi, vyřešte to nezávislou kontrolou, o které byla řeč v sekci o COREDO výše, dříve, než to udělá banka nebo regulátor.

Pokud potřebujete probrat, kolik bude ochrana firmy před riziky praní peněz stát konkrétně ve vašem případě — proberte to s COREDO.

Často kladené otázky

Co je praní peněz jednoduše řečeno?

Je to proces, který přeměňuje výnosy z trestné činnosti na navenek legální prostředky a skrývá jejich skutečný původ. UNODC jej popisuje jako posloupnost tří etap: umístění, vrstvení a integrace.

Je praní peněz vždy trestným činem?

Ano, legalizace výnosů z trestné činnosti je kdekoli v EU trestným činem: Směrnice (EU) 2018/1673 zavazuje státy stanovit maximální trest nejméně 4 roky odnětí svobody (podle článku 5(2)), a v Česku podle §216 zákona č. 40/2009 Sb. může trest dosáhnout 10 let při přitěžujících okolnostech.

Co je „praní peněz“ a čím se liší od běžného podvodu?

Praní peněz je legalizace již získaných trestných výnosů, ne způsob jejich získání. Podvod nebo korupce vytvářejí nelegální prostředky, zatímco praní peněz je dělá použitelnými navenek.

Jaká výše operace se považuje za podezřelou?

Pevný univerzální práh neexistuje: povinnost identifikovat klienta v Česku vzniká od 1 000 EUR (§7 zákona č. 253/2008 Sb.), práh úplné kontroly je 15 000 EUR (§9). Operace ale může být podezřelá i pod těmito prahy, pokud její charakter vyvolává otázky.

Co firmě hrozí za zapojení do praní peněz, i bez úmyslu?

Správní odpovědnost za porušení požadavků AML — v Česku pokuta až 10 000 000 Kč, při systematickém porušování finančními institucemi až 130 000 000 Kč nebo 10 % obratu (§44 zákona č. 253/2008 Sb.), plus riziko zablokování účtu partnerskou bankou.

Musí malý byznys s několika klienty z EU dodržovat pravidla AML?

Ano: povinnost uplatňovat opatření ke kontrole klienta závisí na druhu činnosti a úrovni rizika, ne na velikosti firmy. Platební instituce, vydavatelé elektronických peněz a poskytovatelé kryptoaktiv spadají pod požadavky AML bez ohledu na počet zaměstnanců.

Zdroje

  1. UNODC definuje praní peněz jako třístupňový proces (umístění, vrstvení, integrace) — UNODC definuje praní peněz jako třístupňový proces (umístění, vrstvení, integrace) a odhaduje globální rozsah praní peněz na 2–5 % světového HDP (800 miliard až 2 biliony dolarů ročně), aktuální k 15. listopadu 2026.
  2. Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 19(3)-(4): due diligence od 3 000 EUR — Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 19(3)-(4): povinné osoby uplatňují opatření due diligence u jednorázové hotovostní operace od 3 000 EUR a poskytovatelé kryptoaktiv od 1 000 EUR, aktuální k 15. listopadu 2026.
  3. Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 80: jednotný limit hotovosti 10 000 EUR — Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 80: od 10. července 2027 zavádí EU jednotný limit hotovostních plateb za zboží a služby ve výši 10 000 EUR, s možností členských států stanovit nižší limit, aktuální k 15. listopadu 2026.
  4. Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 77(3): uchovávání dokumentů 5 let — Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 77(3): dokumenty a informace o klientovi se uchovávají 5 let od ukončení obchodního vztahu nebo jednorázové operace, s možností prodloužení o dalších až 5 let, aktuální k 15. listopadu 2026.
  5. Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 90: uplatňování od 10. července 2027 — Nařízení (EU) 2024/1624 (AMLR), čl. 90: nařízení se uplatňuje od 10. července 2027, s výjimkou povinných osob podle čl. 3(3)(n)-(o) (fotbaloví agenti a kluby), pro které se uplatňování zahajuje 10. července 2029, aktuální k 15. listopadu 2026.
  6. Směrnice (EU) 2015/849, čl. 59(2)(e) a 59(3)(a)-(b): maximální správní pokuty — Směrnice (EU) 2015/849, čl. 59(2)(e) a 59(3)(a)-(b): maximální správní pokuta za závažné/systematické porušení AML činí nejméně 1 000 000 EUR nebo 2násobek prospěchu (obecný případ), nejméně 5 000 000 EUR nebo 10 % ročního obratu pro právnickou osobu — úvěrovou/finanční instituci, nejméně 5 000 000 EUR pro fyzickou osobu, aktuální k 15. listopadu 2026.
  7. Směrnice (EU) 2018/1673, čl. 5(2): minimální 4letý maximální trest — Směrnice (EU) 2018/1673, čl. 5(2): členské státy EU musí za praní peněz stanovit maximální trest odnětí svobody v délce nejméně 4 let, aktuální k 15. listopadu 2026.
  8. Směrnice (EU) 2024/1640 (AMLD6), čl. 78: lhůty transpozice — Směrnice (EU) 2024/1640 (AMLD6), čl. 78: členské státy transponují směrnici do národního práva do 10. července 2027, jednotlivé články do 10. července 2025, 2026 a 2029; čl. 77 zrušuje Směrnici (EU) 2015/849 od 10. července 2027, aktuální k 15. listopadu 2026.
  9. Zákon č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník), §216 o legalizaci výnosů z trestné činnosti — Zákon č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník), §216 „Legalizace výnosů z trestné činnosti“: základní skutková podstata až 4 roky odnětí svobody, zatajení původu prostředků od 6 měsíců do 5 let, pokud věc pochází z trestného činu nebo má velkou hodnotu či prospěch (odst. 3) od 1 roku do 6 let, při spáchání organizovanou skupinou, ve vztahu k věci ze zvlášť závažného zločinu, značné hodnoty či prospěchu nebo při porušení důležité úřední povinnosti (odst. 4) od 2 do 8 let, a při spáchání organizovanou skupinou působící ve více státech nebo při hodnotě či prospěchu velkého rozsahu (odst. 5) od 3 do 10 let, aktuální k 15. listopadu 2026.
  10. Zákon č. 253/2008 Sb. (český AML zákon), §7: práh identifikace 1 000 EUR — Zákon č. 253/2008 Sb. (český AML zákon), §7: povinnost identifikovat klienta vzniká nejpozději v okamžiku, kdy je zřejmé, že částka obchodu překročí 1 000 EUR, aktuální k 15. listopadu 2026.
  11. Zákon č. 253/2008 Sb., §9(1): prahy CDD od 1 000 do 15 000 EUR — Zákon č. 253/2008 Sb., §9(1): úplná kontrola klienta (CDD) se provádí u obchodu od 15 000 EUR (obecný případ), od 2 000 EUR u provozovatelů hazardních her, od 1 000 EUR při převodu peněžních prostředků, aktuální k 15. listopadu 2026.
  12. Zákon č. 253/2008 Sb., §21 a §21a: 60denní lhůta pro politiku a hodnocení rizik — Zákon č. 253/2008 Sb., §21 a §21a: povinná osoba do 60 dnů od okamžiku, kdy se stala povinnou osobou, vypracuje písemný systém vnitřních zásad a písemné hodnocení rizik, aktuální k 15. listopadu 2026.
  13. Zákon č. 253/2008 Sb., §22(2): lhůty oznámení FAÚ — Zákon č. 253/2008 Sb., §22(2): povinná osoba oznamuje FAÚ kontaktní osobu prostřednictvím datové schránky do 30 dnů od okamžiku, kdy se stala povinnou osobou, a změny údajů do 15 dnů, aktuální k 15. listopadu 2026.
  14. Zákon č. 253/2008 Sb., §44(3)-(4): pokuty až 130 000 000 Kč — Zákon č. 253/2008 Sb., §44(3)-(4): porušení pravidel identifikace a kontroly klienta se trestá pokutou až 10 000 000 Kč, při systematickém porušování finanční institucí až 130 000 000 Kč nebo 10 % čistého ročního obratu, aktuální k 15. listopadu 2026.
  15. Danske Bank A/S konfiskace 2 miliard dolarů za AML selhání — Danske Bank A/S se 13. prosince 2022 v USA přiznala k vině a souhlasila s konfiskací 2 miliard dolarů za nedostatky AML kontroly estonské pobočky, přes kterou v letech 2008–2016 proteklo 160 miliard dolarů operací nerezidentů, aktuální k 15. listopadu 2026.
  16. AMLA zřízena 26. června 2024, přímý dohled od 2028 — AMLA (Evropský orgán pro boj proti praní peněz) byl zřízen 26. června 2024, předseda nastoupil do funkce 16. února 2025, kancelář ve Frankfurtu byla otevřena v prvním čtvrtletí 2025, první výběr organizací pro přímý dohled AMLA proběhne v roce 2027 a přímý dohled začne v roce 2028, aktuální k 15. listopadu 2026.
ZANECHTE NÁM KONTAKTNÍ ÚDAJE
A ZÍSKEJTE KONZULTACI

    Kontaktováním nás souhlasíte s tím, že vaše údaje budou použity pro účely zpracování vaší žádosti v souladu s naší Zásadou ochrany osobních údajů.

    COREDO – EU Legal & Compliance Services Expertní právní poradenství, licencování finančních služeb (EMI, PSP, CASP dle MiCA) a AML/CFT compliance v rámci celé Evropské unie. Se sídlem v Praze poskytujeme komplexní regulační řešení v Německu, Polsku, Litvě a ve všech 27 členských státech EU.